Změny v sexuálním fungování mužů po 50. roce života jsou významné a s věkem přibývá mužů, kteří mají potíže s erekcí. Problémy s erekcí uvádí třetina mužů ve věku 60 let. Bez ohledu na jejich původ jsou erektilní potíže spojeny s poklesem sexuální aktivity, zejména při pohlavním styku (průnik penisu do vaginy). Ačkoli pohlavní styk zůstává dominantní a očekávanou sexuální aktivitou u mužů i žen středního věku a starších osob, sexuální život a spokojenost může být v důsledku sexuálních potíží souvisejících s věkem překážkou právě pro provozování penetračního sexu.
Nová zjištění o sexualitě ve starším věku
Potíže s erekcí jsou pro muže středního a vyššího věku významným tématem. Mnoho z nich však odkládá vyhledání pomoci, anebo ji vůbec nevyhledá. A i když se muž či pár rozhodne pomoc vyhledat, ne všechny potíže s erekcí však lze vyřešit pomocí léků (např. z důvodu kontraindikace nebo po prostatektomii – odstranění prostaty po nádoru).
Na řadu tedy můžou přijít jiné strategie, například snaha změnit chápání sexu a zaměřit se vedle penetrace na líbání, hlazení, objímání a někdy i orální sex. Úspěch takové změny ale může záviset na dalších faktorech, mimo jiné:
Tým Anny Ševčíkové, Jaroslava Gottfrieda, Veroniky Gociekové, Lukase Blinky a Jana Kotíka z INPSY a Gabriely Gore z Jagellonské univerzity v Polsku se formou dotazníku ptali 431 českých mužů ve věkovém rozmezí 50-96 let na otázky ohledně
Výzkumníci zkoumali 1) souvislosti mezi těmito jevy a 2) zda se tyto souvislosti liší dvou skupin: mužů ve věku 50 let, kteří do svého partnerského sexuálního života zařazují alternativní sexuální praktiky, oproti těm, kteří je nezařazují nebo je zařazují v menší míře.
Jak to spolu všechno souvisí?
Výsledky studie ukazují, že potíže s erekcí jsou negativně spojeny jak se spokojeností s frekvencí sexuálních styků, tak se spokojeností ve vztahu. Pozoruhodné je, že tyto asociace byly pozorovány jako podobné bez ohledu na frekvenci jiných sexuálních praktik. To naznačuje, že erektilní obtíže ve středním a pozdějším věku mohou představovat další zátěž pro páry a jejich spokojenost ve vztahu. Ačkoli je známo, že sexuální praktiky jako orální sex či vzájemné dráždění genitálií rukou slouží k udržení sexuální a vztahové spokojenosti, zjištění Ševčíkové a spol. nepotvrzují představu, že mají potenciál tlumit negativní účinky erektilních obtíží na sexuální nebo vztahovou spokojenost. Patrně bude toto zjištění nejspíš platit pro muže ve střední dospělosti (cca 35-50 let). Ti právě byli dominantně zastoupeni v jejich studii.
Vysvětlením by mohlo být, že navzdory potenciálním přínosům nekoitálních aktivit mohou někteří muži ve věku 50+ stále upřednostňovat penetrační sex, přičemž pohlavní styk je považován za zlatý standard a známku mužnosti a maskulinity.
Liší se muži, kteří mají alternativní vs. pohlavní styk?
Zajímavým zjištěním však je, že muži, kteří častěji používali další partnerské sexuální praktiky, uváděli méně problémů s erekcí, větší spokojenost s frekvencí sexu a větší spokojenost se vztahem ve srovnání se skupinou mužů, kteří je nepoužívali vůbec nebo je používali méně často. Různorodější sex tak může být pro muže po padesátce prospěšný.
Využití výsledků
Tato zjištění by mohla mít význam pro lékaře, kteří při práci s klienty středního a vyššího věku s erektilními obtížemi často doporučují zařadit další sexuální aktivity jako řešení jejich problémů. Zdá se ale, že je tento problém mnohem komplexnější a je třeba věnovat pozornost tomu, jak tito muži chápou sex, zejména sexuální aktivity okrem pohlavního styku, v jakém kontextu a jaký význam jim přisuzují.
Juniorní výzkumnice INPSY Jana Fikrlová je členkou týmu, který získal ocenění v prvním ročníku projektu Úřednický čin roku. Tým Ministerstva školství byl oceněný v kategorii Inovace ve službách veřejnosti za plán na zlepšení a sjednocení kvality vzdělávání budoucích generací učitelů.
Duševní onemocnění se často projevují specifickými příznaky, jejich rozpoznání však většinou není přímočaré. Symptomy se totiž mohou vyskytovat v různých kombinacích. Zároveň mohou být společné pro více duševních onemocnění (tzv. komorbidita). Můžeme si představit síť, kde vidíme jednotlivé příznaky a jejich vzájemnou provázanost. Strukturu této sítě lze metodologicky uchopit a pomocí analýzy rozklíčovat například to, jak jsou spolu provázané různé příznaky úzkosti a deprese. Právě tomu se věnovali Adam Klocek a Tomáš Řiháček v nové studii.
