Herní avataři jako zrcadlo duševního zdraví hráčů

Počítačové hry se staly výrazným fenoménem moderní společnosti. Nejenže nabízejí zábavu a odreagování od reálného života, představují také místo pro rozvoj dovedností či sociální interakce. Hráči se mohou ve virtuálním světě projevovat prostřednictvím digitálních postav neboli avatarů, do kterých mohou projektovat vlastní pocity, myšlenky či osobnostní charakteristiky. Zkoumání herního světa může sloužit jako vhled do problémů a těžkostí, s jakými se v oblasti duševního zdraví hráči potýkají ve skutečném životě.

Člen INPSY Lukas Blinka společně s kolegy a kolegyněmi z univerzit z Austrálie, Gibraltaru a Řecka zkoumali propojení hráče s jeho avatarem v souvislosti s rizikem deprese. Pro analýzu použili metodu strojového učení. Používá se při ní technologie, která funguje na základě umělé inteligence a umožňuje rozpoznávat vzory v datech či předpovídat budoucí situaci. Tato metoda umožnila u hráče rozpoznat aktuálně přítomná rizika deprese a predikovat, zda jim bude čelit i za půl roku.

Autoři a autorky zohlednili věk účastníka, roky herních zkušeností, úroveň identifikace s avatarem (do jaké míry hráč vnímá svého avatara jako reprezentaci sebe sama), ponoření do herního světa (potřeby avatara odráží reálné potřeby hráče, například sociální interakce) a míru idealizace či kompenzace (hráč vytváří avatara s vlastnostmi, které mu v reálném životě chybí a chtěl by je mít).

Dle výsledků této studie se idealizace avatara a kompenzace hráčových vlastností jeví jako nejvýznamnější faktory, které mohou předpovídat rizika deprese. Někteří hráči totiž vytvářejí své idealizované avatary v rámci strategie zvládání toho, že žádoucí vlastnosti postrádají v běžném životě. Je tedy možné, že větší rozdíl mezi skutečným já hráče a jeho ideální postavou v herním prostředí u něj reflektuje riziko deprese a nižší psychické pohody, a to i prospektivně.

Z tohoto výzkumu je patrné, že zkoumání vztahu mezi hráčem a jeho avatarem poskytuje cenné informace o duševním zdraví a může pomoci rozpoznat rizika deprese. Výzkumný tým podporuje další bádání, vzhledem k rozmanitosti virtuálního světa a zároveň různorodosti příznaků deprese. Virtuální prostředí nám díky své rozšířenosti a oblibě může zprostředkovat pohled do reálných prožitků jeho uživatelů. Výsledky pak mohou přispět k včasnému rozpoznání stavu duševního zdraví a navržení prevence problémů v této oblasti.

Brown T., Burleigh, T. L., Schivinski, B., Bennett, S., Gorman-Alesi, A., Blinka, L., Stavropoulos, V. (2024). Translating the user-avatar bond into depression risk: A preliminary machine learning study. Journal of Psychiatric Research, Volume 170. 328–339. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2023.12.038.