Sonda do vztahových problémů ve stáří: Co prozrazují dotazy na poradenských webech

Digitální věk nabízí nový prostor pro vyjadřování a sdílení pocitů, prožitků i těžkostí s ostatními. Na poradenských webových stránkách mohou lidé anonymně sdílet své zkušenosti a klást otázky ohledně různých životních výzev, včetně těch spojených s partnerskými vztahy. Tyto dotazy se mohou stát sondou do problémů, které se vztahy proplétají napříč různými životními fázemi. Jsou problémy ve vztahu spojené jen s určitým věkem? A jaké z nich rezonují vztahy starších lidí? To jsou výzkumné otázky Stanislava Svačinky, Anny Ševčíkové a Jaroslava Gottfrieda, kteří veřejně dostupné dotazy analyzovali ve své nové studii.

Výzkumný tým se podíval na 225 dotazů zveřejněných na českých poradenských webových stránkách, které se většinou zaměřovaly na psychologická, sexuologická, lékařská a urologická témata. Na otázky zde reagují jak profesionálové (psychologové, sexuologové a gynekologové), tak neprofesionálové, životní koučové. Tým se zaměřil na dotazy týkající se problémů ve vztahu, kde jednomu z partnerů bylo více než 60 let nebo vztah trval alespoň 40 let. Ve vzorku převažovaly heterosexuální ženy, jejichž věkový rozdíl s partnerem byl menší než 15 let.

Na co se lidé v poradnách ptají?

Z výsledků je patrné, že vztahové problémy starších lidí se příliš neliší od těch, kterým čelí mladší generace. I ve starším věku se dotýkají nevěry, ochladnutí ve vztahu, nemoci či změny v partnerově chování. Právě nevěra a žárlivost se jeví jako nejčastější příčiny nespokojenosti ve vztahu, které často vedou k myšlenkám na rozvod. Také vzájemné odcizení a ochladnutí vztahu vnímali autoři dotazů jako faktory přispívající k jejich vztahové nespokojenosti.

Výzkum naznačuje, že k tomu, jak partneři vnímají své problémy, přispívají různé faktory přicházející se stárnutím. Těmito faktory mohou být společenské normy a očekávání spojená s věkem, dostupné způsoby, jak se se změnami vyrovnat, a perspektiva času. Právě uvědomování si omezeného životního času může zvýšit stres a bolest, které se pojí s problémy ve vztahu či s jeho rozpadem. Pocit ubývajícího času u participantů podporoval vnímání omezených možností do budoucna, nižších šancí na nalezení nového smysluplného vztahu a menší prostor pro nový začátek.

Do časové perspektivy patří také doba strávená ve vztahu. Z dotazů participantů bylo patrné, že některé problémy přetrvávají déle, nebo že vztah prochází krizí. Někteří vyjádřili frustraci nad úsilím, které do vztahu vložili, ale přineslo jim to malý prospěch. Rozvod přitom považovali za riziko, které by mohlo znamenat ztrátu všeho. Časová perspektiva spolu s dalšími faktory, například vnímanou ztrátou vlastní atraktivity, v některých vyvolávala pocit uvěznění ve vztahu. K setrvání v neuspokojivé situaci přispívala také vnímaná finanční omezenost partnerů, jak ukázal výzkum.

Dalším faktorem jsou pozorované změny v chování partnera. Mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí nebo možným duševním onemocněním. Výsledky výzkumné trojice však naznačují, že někdy nemusí jít o skutečnou změnu osobnosti, ale spíše o změnu okolností. Po odchodu do důchodu totiž narůstá společně trávený čas a nové životní role mohou vést k odlišnému vnímání partnera. Co stojí za problémy v této nové životní etapě? To může být otázka pro další výzkum v oblasti vztahů ve stáří, který může přinést nové poznatky pro odborníky a jejich práci s klienty.

Svačinka, S., Ševčíková, A., & Gottfried, J. (2023). Exploring challenges in later-life relationships: a qualitative study of the queries posted on counselling websites. Frontiers in Psychology (14). https://doi.org/10.3389/fpsyg.2023.1245736