Bienální konferenci zaměřenou na problematiku psychologické diagnostiky ve všech jejích podobách pořádají Katedra psychologie Fakulty sociálních studií MU a Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání, Katedrou psychologie Pedagogické fakulty MU, Katedrou psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Psychologickým ústavem Akademie věd ČR.
I v rámci tohoto ročníku konference bychom se rádi zaměřili především na aktuální praktické otázky psychodiagnostiky a psychologického testování v české (a slovenské) psychologii. Přivítáme příspěvky předkládající problémy a otázky, které vámi v kontextu psychodiagnostiky a testování rezonují, a to i bez nároku na definitivní odpovědi či řešení.
V souladu s tímto zaměřením chceme diskutovat implementaci a začlenění prvků, které jsou již nějakou dobu známé, ale v naší psychodiagnostické praxi a teorii nepříliš zaběhnuté. Přivítáme příspěvky představující nové tuzemské diagnostické postupy, aplikace, metody a testy. V rámci řešených témat nechceme zapomenout ani na osoby, které s těmito nástroji pracují, tedy psychology a další odborníky - jejich vzdělání, kvalifikaci či supervizi. Kromě nich se chceme bavit o tvůrcích testů, klientech a především o vzájemné interakci všech těchto skupin. Chceme diskutovat o psychodiagnostice „tady a teď”.
Co to ve skutečnosti je bezpodmínečná rodičovská láska? Kdy prochází nejtěžšími zkouškami? A proč není dobré si od dětí vynucovat projevy lásky? Na tyto a další otázky se dozvíte odpověď v novém profilovém rozhovoru se Zuzanou Masopustovou z katedry psychologie FSS MUNI pro Deník N!
Foto: Karolína Poláčková, Deník N/Canva
V dnešní době se setkáváme s fenoménem, kdy se děti dostávají k digitálním technologiím stále dříve – už jedno až dvouměsíční miminka mohou trávit čas sledováním pohádek na televizních obrazovkách nebo displejích mobilních telefonů. Některé studie naznačují, že matky, které prožívají stres či symptomy úzkostí nebo deprese, mohou svým dětem častěji pouštět obrazovky jako formu oddechu či úlevy – pro dítě i pro sebe. Výzkum v této oblasti je však často pouze průřezový - nová studie od týmu INPSY se právě proto rozhodla využít podrobnějšího a dlouhodobějšího (longitudinálního) přístupu ve zkoumání těchto vztahů.
