Má zpětná vazba vliv na učení?

Zpětná vazba je nezbytná pro učení. Používá se k různým účelům v různých oborech, například v medicíně, managementu nebo sportu. Významnou výzkumnou pozornost si však získala zejména ve vzdělávacím kontextu. Výzkumníci v této oblasti se již téměř sto let snaží pochopit, jak lze zpětnou vazbu optimalizovat tak, aby měla pro studenty co největší hodnotu a vedla je k rozvoji.

Většina výzkumů účinků zpětné vazby se týká výuky. Jejím hlavním cílem je sledovat učení studentů v reakci na instrukce a požádat studenty, aby potvrdili, upřesnili nebo objasnili svá nepochopení. Existuje také značný počet studií zabývajících se vlivem výkonové (hodnotící) zpětné vazby, jejímž primárním cílem je zhodnotit výkony studentů při plnění hodnotících úkolů.

V posledních dvaceti letech ale nebyla publikována žádná studie, která by se podrobně zabývala vlivem různých typů zpětné vazby v logických úlohách. Tým Šárky Portešové, Michala Jabůrka, Adama Ťápala a Ondřeje Straky z IVDMR se rozhodl tuto mezeru zaplnit.

Zaměřili se na vliv různých typů zpětné vazby v herním testu uvažování o tekutinách s názvem Triton a hladový oceán. Hra byla vytvořena v rámci projektu Invenio spadajícího pod IVDMR. Studie byla provedena na 321 žácích základních škol (8-12 let). Typy zpětné vazby byly čtyři: žádná zpětná vazba (A), jednoduchá (správná/špatná zpětná vazba; B), propracovaná (ukázáno správné řešení; C) a zpětná vazba řízená žákem (žák si vybírá mezi typy zpětné vazby; D).

Hra, s pomocí které byl výkon zkoumán, obsahuje úlohy na plynulé uvažování, přičemž se brala v úvahu inteligence a věk. Kromě toho Portešová a spol. analyzovali strategie používání zpětné vazby u studentů, kteří měli možnost volby preferovaného typu zpětné vazby. Žákům byl administrován i CFT 20-R, česká adaptace Cattellova neverbálního testu, který se používá k měření fluidní inteligence u dětí ve věku 7,5 až 15 let.

Výzkumníci nepozorovali vliv žádného typu zpětné vazby na výkon (tj. mezi skupinami nebyly žádné rozdíly). Tento výsledek je překvapivý, protože výsledky učení vyššího řádu zahrnují intelektuální dovednosti, jako jsou analytické a procedurální dovednosti. Žák musí aplikovat (tj. přenést) znalosti a dovednosti do nových situací. Zároveň je však tento závěr v souladu s několika málo existujícími studiemi o vlivu zpětné vazby na výkon v učení.

Experimentální skupina D (kde si studenti mohli vybrat mezi různými typy zpětné vazby: žádná, jednoduchá, propracovaná) nevykazovala v průměru lepší výkon ve hře. Studenti z této skupiny, kteří aktivně volili/využívali možnost propracované zpětné vazby, měli lepší výkon v celém souboru herních úloh – ve srovnání se studenty, kteří ji využívali méně často nebo vůbec.

Současně tito studenti neměli vyšší průměrné IQ. Je tedy zřejmé, že jejich ochota investovat úsilí do aplikování/využívání zpětné vazby je úzce spojena s motivací a zájmem efektivně monitorovat proces svého učení. Studenti, kteří mají zájem, motivaci a investují více úsilí do řešení úloh, mohou mít již větší repertoár metakognitivních dovedností použitelných pro různé úlohy v různých oblastech a zároveň vědí, jak a kdy vyhledat vhodnou zpětnou vazbu na podporu vyhledávání a opravy chyb.

Literatura o zpětné vazbě naznačuje, že existují složité vztahy mezi intervencí zpětné vazby, charakteristikami úlohy, kontextem učení a charakteristikami žáka, které ovlivňují velikost efektů zpětné vazby. Z výsledků je patrné, že poskytování jakékoliv (i propracované) zpětné vazby ve výkonových úlohách (na rozdíl od úloh intervenčních) není obecně účinné, protože řešení předchozích úloh neposkytuje informace relevantní pro řešení úloh následujících.

Portešová, Š., Jabůrek, M., Ťápal, A., & Straka, O. (2022). The Effect of Computer-Based Feedback in Game-Like Fluid Reasoning Tasks. Studia Psychologica, 64(2), 155-172.