|
Milí odebírající,
semestr utekl jako voda a my vám přinášíme květnové novinky!
Nejprve bychom chtěli srdečně pogratulovat Šárce Portešové z týmu Nadané děti, která získala Cenu Jihomoravského kraje za rok 2024 za přínos v oblasti vědy. Slavil také projekt Invenio, za kterým stojí členové již zmíněného týmu. Za podpory Masarykovy univerzity se jim podařilo založit spin-off společnost Invenio Plus. A rovněž odstartoval velký projekt PRINS, jenž získal v rámci výzvy OP JAK významnou finanční podporu, která umožní hlubší porozumění tomu, jak individualizace mění českou společnost. Aktuality a výzkumná zjištění projektu můžete sledovat na webových stránkách, Facebooku, LinkedInu a Instagramu.
Na náš blog jsme přidali tři shrnutí studií z per našich členů a členek. Ze shrnutí dvou studií týmu Zdraví, média a sexualita se dozvíte, proč mají muži tendenci preferovat mladší partnerky a jak souvisí závislost na sledování pornografie s objektifikací žen. V příspěvku o studii týmu Centra pro výzkum psychoterapie zjistíte, jak dobré psychometrické vlastnosti má česká verze dotazníku MAIA, která měří tzv. interoceptivní uvědomění. A na konci newsletteru vás čeká malá ochutnávka nových studií, které se shrnutí na našem blogu také brzy dočkají.
Naši výzkumníci a výzkumnice se hojně objevovali v médiích a ve veřejném prostoru. Níže si můžete přečíst, kam zavítali šířit své vědecké poznatky.
Držíme vám palce ve zkouškovém období a přejeme hodně sil!
Příjemné čtení těchto i dalších našich novinek přeje
INPSY
|
|
|
|
|
Velká gratulace naší člence Šárce Portešové za získání ocenění Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy! Cenu převzala především za svou činnost v oblasti identifikace a práce s nadáním u dětí, jako ředitelce úspěšné organizace Invenio a díky přesahu její práce do praxe, kde její projekty pomáhají žákům i učitelům nejen v regionu. Vizuál: Jihomoravský kraj/Canva
|
|
|
Masarykova univerzita podpoří vznik nové spin-off společnosti Invenio Plus, s.r.o., která přináší inovativní řešení do oblasti vzdělávání na základních školách. Jejím hlavním cílem je komercializace diagnostických nástrojů pro identifikaci kognitivního nadání dětí, jejichž potenciál často zůstává ve školním prostředí neobjeven.
|
|
|
Výzkumníci a výzkumnice Masarykovy univerzity od května 2025 zahájili projekt PRINS, který zkoumá příležitosti a rizika individualizace společnosti. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie, informatiku a biologii, aby bylo možné lépe porozumět vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Projekt vede Fakulta sociálních studií MU a mezi partnery patří Přírodovědecká fakulta UK, Psychologický ústav AV ČR, Fakulta informatiky VUT a Provozně ekonomická fakulta MENDELU.
|
|
|
|
|
Lukas Blinka přijal pozvání do epizody podcastu Outbox na téma Děti a digitální technologie. V podcastu se dozvíte například odpovědi na otázky jaký vliv má nadměrné používání obrazovek na emocionální a sociální vývoj dítěte či co mohou rodiče a pedagogové udělat, aby zajistili zdravý vztah k technologiím.
|
|
|
|
Byl letošní maturitní test z matematiky opravdu obtížnější než předchozí termíny, či jsou horší výsledky způsobené znalostmi maturantů? A je meziroční srovnávání maturitních testů kvalitní? Na tyto otázky poskytnul odpověď náš člen Hynek Cígler v novém článku od Hospodářských novin.
|
|
|
|
Tomu se věnuje náš vedoucí Jan Šerek v článku pro časopis Vesmír. Přibližuje, jak kolektivní nostalgie (idealizovaná představa o minulosti) souvisí se současnými politickými kroky v USA.
|
|
|
|
Jaké to je žít s diagnózou ADHD? V čem funguje mozek lidí s poruchou pozornosti jinak než mozky lidí bez této poruchy? A jaké dopady přináší novodobá popularizace fenoménů duševního zdraví v širší společnosti? Těmito tématy se zabýval nový článek od Respektu, ve kterém o problematice ADHD promluvil náš člen Ondřej Fajstavr.
|
|
|
|
Podívejte se na nový rozhovor s naším členem Hynkem Cíglerem o přijímacích zkouškách pro TN.cz. V nové dílu pořadu Školní hlášení! se dozvíte mimo jiné to, zda máme údaje o tom, jak dobře přijímací zkoušky predikují budoucí úspěch studentů na školách či jaké jiné způsoby výběru studentů by mohly školy uplatnit.
|
|
|
|
Jak se ve společnosti rozšiřuje mylný narativ o lidech na autistickém spektru? Je dobře, že se o autismu více mluví v širší veřejnosti, nebo to má i nějaká úskalí? A co víme o vnímání morálních pravidel u neurodivergentních osob? Na tyto a další otázky k tématu autismu odpovídala Zuzana Masopustová z Katedry psychologie FSS MUNI v pořadu Vertikála pro Český rozhlas.
|
|
|
|
Jaký mají placené přípravné kurzy efekt na přijímací zkoušky? Co v přípravě na přijímačky funguje nejlépe? A v čem spočívá problém vyhodnocování testů Cermatem? Nejen na tyto otázky odpovídal v profilovém rozhovoru pro Aktuálně.cz náš člen Hynek Cígler.
|
|
|
|
Co přinesl institut partnerství pro stejnopohlavní páry, který loni schválil český parlament? A proč se neschválilo manželství? O tom společně s naší Andreou Stašek diskutovali Lucia Zachariášová (šéfka Jsme fér) a Marek Christ (předseda správní rady spolku STUD) v rámci cyklu provázek.téma.
|
|
|
|
|
|
Může sledování pornografie vést k tomu, že muži vnímají ženy spíše jako objekty než jako plnohodnotné lidské bytosti? Nová studie, na které se podíleli i Anna Ševčíková a Lukas Blinka z INPSY, ukazuje, že problém jde dál než jen k otázce častého sledování porna.
|
|
|
|
Vnímání vlastního těla, známé jako interoceptivní uvědomění (IU), hraje klíčovou roli jak v duševním zdraví, tak i v psychoterapeutickém procesu. Pomáhá nám rozpoznat tělesné signály, jako je hlad, srdeční tep nebo dech, a propojit je s našimi emocemi. Vědci se stále snaží lépe porozumět tomu, jak lidé vnímají své tělesné signály a jak tyto signály souvisí s jejich psychickým zdravím. Autorský tým z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie si tak dali za cíl prozkoumat vzájemné vztahy mezi jednotlivými aspekty IU, a zároveň otestovat vlastnosti české verze dotazníku MAIA, jenž IU měří.
|
|
|
|
Výběr partnera je jedním z klíčových rozhodnutí v našem životě a věk hraje v tomto procesu důležitou roli. Výzkumy ukazují, že muži mají tendenci preferovat mladší partnerky, zatímco ženy obvykle volí partnery starší. Jak se ale tyto preference mění během života a co vše ovlivňuje naše rozhodování? Nová rozsáhlá studie, na které se podílel i výzkumný tým INPSY, se právě na tuto otázku podívala podrobněji.
|
|
|
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
Nová studie, na které se podíleli Lenka Štěpánková, Petra Pátková Daňsová a Karel Rečka, zkoumala, zda duševní nepohoda matek (konkrétně symptomy úzkosti/deprese a stres) ovlivňuje, kolik času tráví jejich děti u obrazovek. Vzorek tvořilo 720 matek, které vyplnily online dotazník několikrát: v posledním trimestru těhotenství a poté 3, 6, 9, 12, 18, 24 a 36 měsíců po porodu.
|
|
|
|
Lukas Blinka se podílel na studii, která zkoumala, jak souvisí problematické hraní videoher a hazardních her s depresí a generalizovanou úzkostnou poruchou u dospělých v Lotyšsku. Analýza dat od téměř 5 000 lidí ve věku 15–64 let ukázala, že lidé s problematickým hraním videoher nebo s problémy s gamblingem měli zhruba třikrát vyšší šanci na výskyt deprese i úzkosti.
|
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|