|
|
Milí odebírající,
semestr utekl jako voda a my vám přinášíme květnové novinky!
Nejprve bychom chtěli srdečně pogratulovat Šárce Portešové z týmu Nadané děti, která získala Cenu Jihomoravského kraje za rok 2024 za přínos v oblasti vědy. Slavil také projekt Invenio, za kterým stojí členové již zmíněného týmu. Za podpory Masarykovy univerzity se jim podařilo založit spin-off společnost Invenio Plus. A rovněž odstartoval velký projekt PRINS, jenž získal v rámci výzvy OP JAK významnou finanční podporu, která umožní hlubší porozumění tomu, jak individualizace mění českou společnost. Aktuality a výzkumná zjištění projektu můžete sledovat na webových stránkách, Facebooku, LinkedInu a Instagramu.
Na náš blog jsme přidali tři shrnutí studií z per našich členů a členek. Ze shrnutí dvou studií týmu Zdraví, média a sexualita se dozvíte, proč mají muži tendenci preferovat mladší partnerky a jak souvisí závislost na sledování pornografie s objektifikací žen. V příspěvku o studii týmu Centra pro výzkum psychoterapie zjistíte, jak dobré psychometrické vlastnosti má česká verze dotazníku MAIA, která měří tzv. interoceptivní uvědomění. A na konci newsletteru vás čeká malá ochutnávka nových studií, které se shrnutí na našem blogu také brzy dočkají.
Naši výzkumníci a výzkumnice se hojně objevovali v médiích a ve veřejném prostoru. Níže si můžete přečíst, kam zavítali šířit své vědecké poznatky.
Držíme vám palce ve zkouškovém období a přejeme hodně sil!
Příjemné čtení těchto i dalších našich novinek přeje
INPSY
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Velká gratulace naší člence Šárce Portešové za získání ocenění Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy! Cenu převzala především za svou činnost v oblasti identifikace a práce s nadáním u dětí, jako ředitelce úspěšné organizace Invenio a díky přesahu její práce do praxe, kde její projekty pomáhají žákům i učitelům nejen v regionu.
Vizuál: Jihomoravský kraj/Canva
|
|
|
|
|
Tomu se věnuje náš vedoucí Jan Šerek v článku pro časopis Vesmír. Přibližuje, jak kolektivní nostalgie (idealizovaná představa o minulosti) souvisí se současnými politickými kroky v USA.
|
|
|
|
|
Výzkumníci a výzkumnice Masarykovy univerzity od května 2025 zahájili projekt PRINS, který zkoumá příležitosti a rizika individualizace společnosti. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie, informatiku a biologii, aby bylo možné lépe porozumět vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Projekt vede Fakulta sociálních studií MU a mezi partnery patří Přírodovědecká fakulta UK, Psychologický ústav AV ČR, Fakulta informatiky VUT a Provozně ekonomická fakulta MENDELU.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lukas Blinka přijal pozvání do epizody podcastu Outbox na téma Děti a digitální technologie. V podcastu se dozvíte například odpovědi na otázky jaký vliv má nadměrné používání obrazovek na emocionální a sociální vývoj dítěte či co mohou rodiče a pedagogové udělat, aby zajistili zdravý vztah k technologiím.
|
|
|
|
|
|
Byl letošní maturitní test z matematiky opravdu obtížnější než předchozí termíny, či jsou horší výsledky způsobené znalostmi maturantů? A je meziroční srovnávání maturitních testů kvalitní? Na tyto otázky poskytnul odpověď náš člen Hynek Cígler v novém článku od Hospodářských novin.
|
|
|
|
|
|
Jaké to je žít s diagnózou ADHD? V čem funguje mozek lidí s poruchou pozornosti jinak než mozky lidí bez této poruchy? A jaké dopady přináší novodobá popularizace fenoménů duševního zdraví v širší společnosti? Těmito tématy se zabýval nový článek od Respektu, ve kterém o problematice ADHD promluvil náš člen Ondřej Fajstavr.
|
|
|
|
|
|
Podívejte se na nový rozhovor s naším členem Hynkem Cíglerem o přijímacích zkouškách pro TN.cz. V nové dílu pořadu Školní hlášení! se dozvíte mimo jiné to, zda máme údaje o tom, jak dobře přijímací zkoušky predikují budoucí úspěch studentů na školách či jaké jiné způsoby výběru studentů by mohly školy uplatnit.
|
|
|
|
|
|
Jak se ve společnosti rozšiřuje mylný narativ o lidech na autistickém spektru? Je dobře, že se o autismu více mluví v širší veřejnosti, nebo to má i nějaká úskalí? A co víme o vnímání morálních pravidel u neurodivergentních osob? Na tyto a další otázky k tématu autismu odpovídala Zuzana Masopustová z Katedry psychologie FSS MUNI v pořadu Vertikála pro Český rozhlas.
|
|
|
|
|
|
Jaký mají placené přípravné kurzy efekt na přijímací zkoušky? Co v přípravě na přijímačky funguje nejlépe? A v čem spočívá problém vyhodnocování testů Cermatem? Nejen na tyto otázky odpovídal v profilovém rozhovoru pro Aktuálně.cz náš člen Hynek Cígler.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Může sledování pornografie vést k tomu, že muži vnímají ženy spíše jako objekty než jako plnohodnotné lidské bytosti? Nová studie, na které se podíleli i Anna Ševčíková a Lukas Blinka z INPSY, ukazuje, že problém jde dál než jen k otázce častého sledování porna.
|
|
|
|
|
|
Vnímání vlastního těla, známé jako interoceptivní uvědomění (IU), hraje klíčovou roli jak v duševním zdraví, tak i v psychoterapeutickém procesu. Pomáhá nám rozpoznat tělesné signály, jako je hlad, srdeční tep nebo dech, a propojit je s našimi emocemi. Vědci se stále snaží lépe porozumět tomu, jak lidé vnímají své tělesné signály a jak tyto signály souvisí s jejich psychickým zdravím. Autorský tým z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie si tak dali za cíl prozkoumat vzájemné vztahy mezi jednotlivými aspekty IU, a zároveň otestovat vlastnosti české verze dotazníku MAIA, jenž IU měří.
|
|
|
|
|
|
Výběr partnera je jedním z klíčových rozhodnutí v našem životě a věk hraje v tomto procesu důležitou roli. Výzkumy ukazují, že muži mají tendenci preferovat mladší partnerky, zatímco ženy obvykle volí partnery starší. Jak se ale tyto preference mění během života a co vše ovlivňuje naše rozhodování? Nová rozsáhlá studie, na které se podílel i výzkumný tým INPSY, se právě na tuto otázku podívala podrobněji.
|
|
|
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
|
Nová studie, na které se podíleli Lenka Štěpánková, Petra Pátková Daňsová a Karel Rečka, zkoumala, zda duševní nepohoda matek (konkrétně symptomy úzkosti/deprese a stres) ovlivňuje, kolik času tráví jejich děti u obrazovek. Vzorek tvořilo 720 matek, které vyplnily online dotazník několikrát: v posledním trimestru těhotenství a poté 3, 6, 9, 12, 18, 24 a 36 měsíců po porodu.
|
|
|
|
|
Lukas Blinka se podílel na studii, která zkoumala, jak souvisí problematické hraní videoher a hazardních her s depresí a generalizovanou úzkostnou poruchou u dospělých v Lotyšsku. Analýza dat od téměř
5 000 lidí ve věku 15–64 let ukázala, že lidé s problematickým hraním videoher nebo s problémy s gamblingem měli zhruba třikrát vyšší šanci na výskyt deprese i úzkosti.
|
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
