|
|
Milí odebírající,
v našem říjnovém čísle přinášíme tiskovou zprávu velkého projektu WHO ve spolupráci s HBSC o problematickém užívání sociálních médií a hraní videoher u adolescentů z několika zemí světa, jejímž autorem je mimo jiné i člen INPSY Lukas Blinka. Lukase poté oslovila řada médií, aby jim výsledky projektu přiblížil. Není však jediný, kdo tento měsíc zanechal mediální stopu. Lenka Štěpánková zasvětila posluchače rádia do problematiky rodičovského vyhoření a Hynek Cígler hovořil o inteligenci a jejím měření.
Naši výzkumníci a naše výzkumnice vyrazili přednášet na mezinárodní konference. Tým Občanství a demokracie zavítal na Kypr na konferenci Evropské asociace pro výzkum adolescence (EARA). Zuzana Scott, Jan Šerek a Lukas Blinka se zúčastnili konference projektu HoDeKoProM.
Na našem blogu jsme vydali shrnutí studie Andrey Stašek a kol. o tom, jak souvisí naplnění potřeb a herní závislost. Článek jsme napsali také o studii Oleksandry Loshenko a kol., jež se zabývala tím, zda válka na Ukrajině mění schopnost dětí rozpoznávat základní emoce. Rovněž přinášíme odkazy na nejnovější studie našich členů a členek, které se shrnutí na našem blogu také brzy dočkají.
Přejeme hezké podzimní dny
a pěkné čtení těchto i dalších našich novinek
INPSY
|
|
|
|
|
|
|
Nová data evropské sekce WHO a studie HBSC přináší důležité poznatky o používání sociálních médií a hraní her u adolescentů z 44 zemí včetně Česka. Autorem je mimo jiné i náš člen Lukas Blinka.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lenka Štěpánková byla hostkou v pořadu Věda Plus, kde hovořila o tom, co je to rodičovské vyhoření, jak se projevuje, jaké jsou jeho příčiny, jak s ním pracovat, co ukazuje výzkum a jakou roli hraje kultura. Lenka své poznatky nedávno sdílela na mezinárodní konferenci v Portu, kde se sešli členové a členky mezinárodního konsorcia IIPB, které zahrnuje 50 zemí.
|
|
|
|
Jak souvisí inteligence a lidská výška nebo v čem jsou problematické přijímací zkoušky na víceletá gymnázia? Člen INPSY Hynek Cígler v rozhovoru pro Hospodářské noviny rozebírá, jak se mění lidská inteligence v čase, které dovednosti s věkem ztrácíme nejdříve nebo jak jsou na tom se svými schopnostmi děti.
|
|
|
Proč hrajeme počítačové hry? Kdy se hraní her může stát problematickým? A jaké herní mechanismy mohou být pro vytvoření herní závislosti nejčastější? Na tyto a další otázky ohledně situace s rizikovým hraním videoher v Česku odpověděl v rozhovoru pro Českou televizi ve Studiu 6 Lukas Blinka.
|
|
|
|
|
|
Zajímá vás, jak sociální sítě a počítačové hry ovlivňují současné děti a dospívající? Náš člen Lukas Blinka v rozhovoru pro Deník N rozebírá, proč nestačí dětem jen zakázat mobilní telefony, ale je potřeba jim nabídnout smysluplné alternativy.
|
|
|
Jak vážná je situace problematického užívání sociálních médií mezi náctiletými? Které skupiny jsou závislostí na hraní videoher ohroženější než jiné? A jak bychom jim mohli pomoci? Na tyto a další zajímavé otázky odpovídal Lukas Blinka v rozhovoru pro iRozhlas.cz.
|
|
|
|
|
|
|
|
Andrea Stašek a Lukas Blinka z INPSY a Vasileios Stavropoulos z Royal Melbourne Institute of Technology v Austrálii se rozhodli prozkoumat, jak uspokojení různých potřeb souvisí se symptomy závislosti na počítačových hrách a jak tyto potřeby ovlivňují chování hráčů. Použili metodu síťové analýzy, do které zahrnuli 3895 dospělých hráčů a hráček. Ti vyplnili dotazníky týkající se spokojenosti s naplněním potřeb, herního chování a symptomů herní poruchy.
|
|
|
|
|
Nová studie od výzkumníků a výzkumnic z INPSY se zaměřovala na to, jak válečné trauma ovlivňuje schopnost dětí rozpoznávat základní emoce, jako jsou radost, smutek nebo strach. Na studii spolupracovali: Oleksandra Loshenko z Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka, Petr Palíšek, Ondřej Straka, Michal Jabůrek, Šárka Portešová a Anna Ševčíková. Jejich výzkum se zaměřoval na to, zda děti ve věku 8-12 let, jež žijí ve válečné zóně Ukrajiny, rozpoznávají emoce jinak než jejich vrstevníci žijící v bezpečí v Česku.
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
|
Gabriela Gore-Gorszewska, společně s kolegou z univerzity v Záhřebu, zkoumala ženskou sexualitu během socialismu v Chorvatsku a Polsku. Zaměřila se na to, jak oficiálně proklamovaná genderová rovnost a patriarchální kulturní tradice ovlivňovaly vnímání sexuality u žen.
Prostřednictvím rozhovorů s ženami ve věku 65-93 let autorka zkoumala vliv socialistických hodnot, rodinné socializace a náboženských norem na jejich sexuální vyjadřování a intimní vztahy.
|
|
|
|
|
Petra Hubatka a Tomáš Řiháček z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie použili rámce aktivní inference (AIF) jako teoretického přístupu pro zkoumání procesů terapeutické změny.
Cílem bylo kategorizovat a syntetizovat společné faktory psychoterapie a zároveň zmapovat existující vysvětlení těchto společných faktorů z pohledu AIF.
|
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
