|
|
Milí odebírající,
semestr utíká jako voda a my Vám přinášíme listopadové novinky. Dočtete se o našem tradičním zasedání, na které jsme společně s Katedrou psychologie FSS letos vyrazili do Moravského krasu!
Naše členky a naši členové také hojně šířili své vědecké poznatky. Lenka Štěpánková s kolegyní z Katedry psychologie Zuzanou Masopustovou dodaly odborný komentář k filmu V hlavě 2, jehož promítání zorganizovali studenti psychologie. Andrea Stašek přednášela na konferenci týkající se toho, jak ve školní výuce pracovat s queer tématy. A zavítali jsme i do médií! Lenka Štěpánková hovořila v Českém rozhlasu o rodičovském vyhoření a Lukas Blinka poskytl rozhovor o rizicích i prevenci herní závislosti.
Na našem blogu jsme vydali shrnutí studie Tomáše Řiháčka a kol. o tom, co může přispívat k pokroku v psychoterapii. Článek jsme napsali také o studii Petra Palíška a kol., jež se zabývala tím, zda měla online výuka za dob pandemie nějaký pozitivní dopad na nadané adolescenty. Přinášíme také odkazy na nejnovější studie, které se shrnutí na našem blogu také brzy dočkají.
Přejeme hodně sil do druhé půlky semestru
a pěkné čtení těchto i dalších našich novinek
INPSY
|
|
|
|
|
|
Na naše tradiční zasedání jsme opět vyrazili do Křtin
Společně s Katedrou psychologie FSS jsme vyrazili na tradiční výjezdní zasedání do Křtin. Řešili jsme výzkumné projekty, nové publikace a přivítali jsme doktorské studující. Na programu byly také záležitosti katedry, například přijímací zkoušky či vedení diplomových prací. Nechyběl ani teambuildingový výlet do nedaleké Jeskyně Výpustek.
|
|
|
|
|
|
|
|
Studenti psychologie na FSS zorganizovali 21. 10. promítání filmu V hlavě 2 v Kině Art. Tento film zpracovává různá psychologická témata, jako například jaký vliv na nás mají emoce, a to formou pochopitelnou i pro mladší sledující. Po promítání následovala diskuze s naší členkou Lenkou Štěpánkovou a Zuzanou Masopustovou z Katedry psychologie FSS o psychologických tématech, které se ve filmu objevily. Akce byla volně přístupná veřejnosti, avšak většinu publika tvořilo psychologické studentstvo, které mělo na hostky spoustu zajímavých dotazů.
Co konkrétně publikum zajímalo?
|
|
|
|
|
Naše členka Andrea Stašek měla jeden z hlavních keynotů na konferenci s názvem Jak se zorientovat v orientacích: gender a identita ve škole, kterou organizovala Koalice za rozmanitost ve školách s podporou Pedagogické fakulty UK a zaštítilo MŠMT. V rámci svého příspěvku představila Andrea dílčí výsledky svého projektu Queer zdraví. Konference se konala v Praze a jejím hlavním cílem bylo rozptýlit nejistoty kolem témat genderové, vztahové a sexuální orientace ve školním prostředí.
|
|
|
|
|
|
Naše členka Lenka Štěpánková byla hostkou pořadu Leonardo Plus v Českém rozhlasu! V rozhovoru blíže představila koncept rodičovského vyhoření a hlavní výzkumná témata, která se s ním pojí. Co vůbec je rodičovské vyhoření? Jaké osobnostní rysy mají rodiče, kteří jsou vyhořením ohroženi nejvíce? A proč není radno rodičovské vyhoření podceňovat?
|
|
|
|
|
Má na riziku závislosti nějaký podíl i to, jakým způsobem jsou hry designované? Existuje nějaká efektivní prevence herní závislosti? A proč mezi hráči převládají muži? K těmto a dalším otázkám se vyjadřoval Lukas Blinka v novém rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes! Na odkazu se také dočtete, zda něčemu pomáhá, když rodiče dětem omezí čas u počítače, a jaké hry se podle výsledků z projektu Czech gamers v současnosti hrají mezi aktivními hráči nejvíce.
|
|
|
|
|
|
|
Magazín vysokých škol Univerzitas publikoval článek, ve kterém představuje výzkum, jenž chystají naše členky Lenka Štěpánková a Lenka Lacinová. Týká se společensky přehlíženého fenoménu matek litujících svého mateřství (přestože své děti často milují), který je mnohem častější, než si veřejnost myslí.
Výzkumnice hledají respondentky! Pokud máte dítě do 3 let a někdy jste litovala, že jste se stala matkou, nebo to vnímáte jako špatné rozhodnutí, můžete se do studie zapojit. Váš příběh může pomoci porozumět těmto pocitům. Ozvat se můžete na e-mail lenka.stepankova@mail.muni.cz.
|
|
|
|
|
|
V psychoterapii se klientské reakce na jednotlivá terapeutická sezení dlouhodobě považují za klíčový faktor ovlivňující úspěch terapie. Tyto reakce zahrnují různé aspekty od pocitů úlevy a objevení nových pohledů na sebe či na vztahy až po negativní zkušenosti, jako je emoční přetížení nebo pocit neúspěchu.
Autoři studie Tomáš Řiháček a Michaela Ladmanová z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie spolupracovali s kolegy ze zahraničí a rozhodli se pomocí dynamických síťových modelů prozkoumat, jak reakce klientů na terapeutická sezení ovlivňují a předpovídají další průběh a pokrok v psychoterapii.
|
|
|
|
|
Pandemie COVID-19 přinesla rozsáhlé změny do životů dospívajících, včetně zavedení online výuky. Povinná online výuka je ve výzkumu často spojována s řadou negativních dopadů, jako například se snížením motivace či ztrátou zájmu o školu. V poslední době se však vynořuje i výzkum zkoumající potenciální pozitivní aspekty této situace, zejména u specifických skupin studentů. Studie poukazují na možnost, že studenti se specifickými vzdělávacími potřebami a nadaní studenti by mohli těžit z větší autonomie, kterou jim online výuka umožnila. Výzkum však chybí u dětí v rané adolescenci.
Iniciativy se proto chopil výzkumný tým z INPSY. Tým autorů Petr Palíšek, Michal Jabůrek a Šárka Portešová se rozhodl prozkoumat, zda větší autonomie spojená s online výukou podporuje školní pohodu nadaných raných adolescentů. Výzkum byl proveden na vzorku 210 českých studentů ve věku 11–13 let a jedním z jejich rodičů.
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
|
Členové INPSY Lenka Lacinová, Petra Pátková Daňsová a Štěpán Kaňa se podíleli na nové studii zkoumající nejistotu českých matek při výchově dětí ve věku 13–17 měsíců. Studie pomocí analýzy rozhovorů s 90 ženami identifikovala pět hlavních oblastí nejistot, jako například pochybnosti o smyslu výchovy, zajištění fyzických potřeb dítěte či reakce na aktuální problémy.
Autoři zdůrazňují potřebu, aby odborníci přehodnotili společenské ideály mateřství, podporovali odolnost ve vztazích mezi rodiči a dětmi a přijímali nejistoty jako přirozenou součást rodičovství.
|
|
|
|
|
Výzkumný tým z INPSY ve složení Jana Fikrlová, Andrea Albrecht, Jan Šerek a Petr Macek zkoumal, jak se vytváří důvěra v přátelských vztazích od rané adolescence až po dospělost. Pomocí kvalitativní analýzy osmi skupinových rozhovorů identifikovali čtyři hlavní vzorce: postupné budování důvěry skrze zkušenosti, důvěřování jako výchozí stav, spoléhaní se na intuitivní propojení a výběr „správné“ nebo „špatné“ osoby, které důvěřovat.
Výsledky například naznačují, že adolescenti oproti dospělým častěji spoléhají na emoce a morální esencialismus.
|
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
