|
|
Milí odebírající,
léto běží v plném proudu a my vám přinášíme přehled červencových novinek, které budou ideálním čtením k ledové kávě či čaji.
V uplynulém měsíci naši výzkumníci a výzkumnice zavítali na několik vědeckých setkání, kde sdíleli své vědecké poznatky. Například tým Občanství a demokracie vyrazil do německé Jeny, Centrum pro výzkum psychoterapie zavítalo do polského Krakova a tým Zdraví, média a sexualita do francouzského Nantes.
Na náš blog brzy přibude svěží dávka příspěvků o studiích. Můžete se těšit na shrnutí výzkumů, na kterých se podíleli Lenka Štěpánková, Honza Šerek, Hynek Cígler a Tomáš Řiháček. Malá ochutnávka vás čeká na konci newsletteru.
Přejeme vám krásné letní dny, dostatek odpočinku a příjemné čtení těchto i dalších našich novinek
INPSY
|
|
|
|
|
|
|
|
|
11. 7.
Online dotazníky jsou dnes standardní součástí výzkumu v psychologii, sociologii i dalších společenských vědách. Přesto se jejich podoba za poslední desetiletí příliš nezměnila – nejčastěji stále spoléhají na textové položky, které účastník čte a vyplňuje. V době, kdy naprostou většinu obsahu na internetu tvoří krátká videa, se ale nabízí otázka: co kdyby místo čtení položek účastník sledoval video, kde otázku předčítá osoba na obrazovce? V oblasti psychologických škál však takový formát zatím nebyl důkladně ověřen. Právě na tuto mezeru ve výzkumu reaguje nová studie od Adama Strojila a Hynka Cíglera.
|
|
|
|
|
10. 7.
Anna Ševčíková, Lukas Blinka a Andrea Stašek zavítali na 10. ročník International Conference on Behavioral Addictions, která se tentokrát konala ve francouzském Nantes. Na tuto prestižní konferenci jezdí od jejího začátku a pravidelně a díky tomu mohou přispívat do mezinárodní debaty o měření, problematičnosti a řešení (nadměrného) užívání internetu, her či pornografie.
|
|
|
|
|
9. 7.
Honza Šerek, Michal Mužík a Jakub Brojáč z týmu Občanství a demokracie navštívili konferenci International Society of Political Psychology, která se letos konala v Praze. Zorganizovali zde dokonce dvě sympozia, na kterých měli příspěvky na téma institucionální důvěry, kolektivního narcismu či souvislosti občanské participace s well-beingem.
|
|
|
|
|
8. 7.
Zabránit šikaně ve školách je dlouhodobým cílem řady výzkumů i školních programů. Navzdory rozšířenosti a závažnosti tohoto problému se zatím mnoho intervencí ukázalo být pouze částečně efektivní. Někteří výzkumníci však tvrdí, že zásadní je pochopit, jak přesně tyto programy fungují – tedy jaké mechanismy vedou ke změně chování či jakou roli v těchto intervencích hrají spolu související protektivní a rizikové faktory jako empatie, sebedůvěra či morální vyvazování (moral disengagement). Právě na tyto otázky se pokusil najít odpověď výzkumný tým vedený naším členem Adamem Klockem.
|
|
|
|
|
|
Co to ve skutečnosti je bezpodmínečná rodičovská láska? Kdy prochází nejtěžšími zkouškami? A proč není dobré si od dětí vynucovat projevy lásky? Na tyto a další otázky se dozvíte odpověď v novém profilovém rozhovoru se Zuzanou Masopustovou z katedry psychologie FSS MUNI pro Deník N!
Foto: Karolína Poláčková, Deník N
|
|
|
|
|
Honza Šerek v rámci reportáže o vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou komentoval, jak fungovala dobová propaganda - „Co tam můžeme vidět je vyvolávání ohrožení. Je tam důležitý ten moment, kdy se připomíná válka a těm lidem se říká: Naše skupina je v ohrožení, a to pramení z té druhé strany. Není to tedy jenom otázka toho, že s nimi nesouhlasíme, je to otázka zachování naší existence.“
Reportáž začíná zhruba v čase 9:30.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Online dotazníky jsou dnes standardní součástí výzkumu v psychologii, sociologii i dalších společenských vědách. Přesto se jejich podoba za poslední desetiletí příliš nezměnila – nejčastěji stále spoléhají na textové položky, které účastník čte a vyplňuje. V době, kdy naprostou většinu obsahu na internetu tvoří krátká videa, se ale nabízí otázka: co kdyby místo čtení položek účastník sledoval video, kde otázku předčítá osoba na obrazovce? V oblasti psychologických škál však takový formát zatím nebyl důkladně ověřen. Právě na tuto mezeru ve výzkumu reaguje nová studie od Adama Strojila a Hynka Cíglera.
|
|
|
|
|
Zabránit šikaně ve školách je dlouhodobým cílem řady výzkumů i školních programů. Navzdory rozšířenosti a závažnosti tohoto problému se zatím mnoho intervencí ukázalo být pouze částečně efektivní. Někteří výzkumníci však tvrdí, že zásadní je pochopit, jak přesně tyto programy fungují – tedy jaké mechanismy vedou ke změně chování či jakou roli v těchto intervencích hrají spolu související protektivní a rizikové faktory jako empatie, sebedůvěra či morální vyvazování (moral disengagement). Právě na tyto otázky se pokusil najít odpověď výzkumný tým vedený naším členem Adamem Klockem.
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
|
Na to se zaměřovala studie, na které se podílela Lenka Štěpánková z INPSY. Tento výzkum si kladl za cíl prozkoumat, jak důvěru v sociální systém ovlivňují jak pracovníci v první linii, tak byrokratické postupy. Výzkum pracoval s českým a srbským vzorkem.
|
|
|
|
Na vývoji standardizovaného a nízkonákladového nastavení pro pohybové snímání se podílel i náš Hynek Cígler. Zdá se, že nová konfigurace systému VICON umožňuje rychle odhadnout přesnost měření – a tím výrazně usnadnit práci v biomechanice, sportu i medicíně.
|
|
|
|
To zkoumala studie, na které se podílel Tomáš Řiháček. Mezi negativní účinky psychologické terapie se může řadit zhoršení stavu nebo vznik nových potíží. Studie porovnává osm běžně používaných nástrojů pro hodnocení těchto účinků a upozorňuje na potřebu přímého zapojení pacientů a větší otevřenosti při sledování těchto nežádoucích efektů.
|
|
|
|
|
|
Hynek Cígler byl součástí výzkumného týmu, který pracoval na vývoji a ověření diagnostického nástroje BANT pro hodnocení neverbálních kognitivních dovedností u předškolních dětí. Test se snadno administruje na tabletu, je adaptivní, rychlý a může být přínosem i pro děti s jazykovými bariérami – díky tomu se může stát užitečným nástrojem pro posouzení školní připravenosti.
|
|
|
|
Lenka Štěpánková a Honza Šerek spolupracovali na studii, která zkoumala, jak lidé v Česku a Polsku vnímají spravedlnost při přidělování dávek a jak to ovlivňuje jejich důvěru v sociální systém. Zdá se, že důvěru lze posílit, pokud jsou uživatelé dobře informováni nebo mají zkušenost s přijímáním smysluplné podpory.
|
|
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
