inpsy.fss.muni.cz  |  16. 2. 2023, 13:56

Newsletter studie aktivního občanství a osobní pohody - únor 2023

Milé účastnice, milí účastníci našeho výzkumu,

opět vás zdravíme s pár informacemi o naší studii. Během ledna jsme rozběhli druhou vlnu sběru dat. Některým z vás již e-mailem přišla pozvánka k vyplnění druhého online dotazníku, někteří ji obdrží během následujících týdnů. Pozvánku ke druhé vlně obdržíte přibližně tři měsíce po vyplnění prvního dotazníku (poslední pozvánky do druhé vlny tedy budeme rozesílat na konci března).

Na základě vašich komentářů na konci prvního dotazníku jsme připravili odpovědi na vaše nejčastější dotazy. Věříme, že pro vás mohou být zajímavé a pomohou osvětlit některé prvky v našem výzkumu. Naleznete je hned za tímto úvodním slovem.

Po FAQ tradičně následují novinky a zajímavosti z našeho institutu. Nenechte se zmást tím, že se náš institut od 1. ledna přejmenoval: z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Institut pro psychologický výzkum (INPSY). Přejmenování je výrazem toho, jak se záběr našich výzkumných témat během let rozšířil a překonal původní úzké zaměření na vývojovou  psychologii.

Přejeme příjemné čtení!

Za výzkumný tým

Honza Šerek, vedoucí studie

Kontakt: obcanstvi@fss.muni.cz | Sledujte naši studii: Facebook | Twitter | Instagram

Web: https://ivdmr.fss.muni.cz/aktuality/studie-obcanstvi

 

Newsletter s informacemi o studii posíláme přibližně jednou za měsíc. Pokud jej nechcete dostávat, napište ze své adresy na obcanstvi@fss.muni.cz jednoduchý mail bez textu s předmětem "Zrušit newsletter".

 

 

FAQ: Nejčastější otázky ohledně dotazníku v první vlně

Na základě vašich komentářů v prvním dotazníku jsme pro vás připravili odpovědi na nejčastější otázky. Pokud vám některá odpověď chybí, ptejte se klidně dál na konci druhého dotazníku nebo nám napište. Seznam do budoucna rádi rozšíříme.

1. Proč se nejde v dotazníku vracet?

Naše zkušenosti ukazují, že když lidé odpoví v dotazníku podle toho, co je jako první napadne, většinou je tato odpověď nejvýstižnější. Ve většině případů, když chce člověk svoji odpověď změnit, tak je to z toho důvodu, že začne zvažovat různé možné kontexty, výjimky, zvláštní situace apod. a už se zaměřuje na ně. Vzhledem k tomu, že naše studie je dlouhodobá, budeme se na vaše odpovědi dívat především z dlouhodobé perspektivy. V případě, že jste v jedné z vln v dotazníku u pár položek odpověděli jinak, než jste chtěli, nezpůsobí to žádné velké problémy.

2. Proč v odpověďové škále chybí „střední možnost“ (neutrální odpověď)?

Tohle je dlouhodobé téma u celé řady dotazníkových výzkumů a existují dobré argumenty pro i proti, proč „střední možnost“ (ne)používat. Chápeme, že nemusí být jednoduché se rozhodnout pro jednu z možností. Neutrální možnost ale nezahrnujeme, protože lidé mohou mít sklon ji nadměrně využívat, přestože by byla výstižnější jiná odpověď. Přestože člověk na řadu věcí nemusí mít vyhraněný názor, obvykle se přece jen alespoň mírně přiklání na jednu, či druhou stranu.

3. Ukládají se průběžně odpovědi? Když přeruším vyplňování dotazníku, mohu se k němu později vrátit?

Ano, odpovědi se průběžně ukládají. Pokud byste ve druhé vlně (či dalších vlnách) okno s dotazníkem zavřeli a otevřeli dotazník znova přes zaslaný odkaz, měl by vám systém zobrazit stránku, na které jste skončili. Tato možnost platí po dobu jednoho týdne od prvního otevření dotazníku. Pokud je to ale možné, vyplňte dotazník prosím najednou. Vždy může nastat technická chyba a vaše průběžně uložená data se mohou ztratit.

4. Proč jsou některé pojmy tak široké a vágní?

Abychom mohli srovnat naše výsledky s jinými studiemi, používáme metodologicky ověřené škály, které často mají přesně stanovené znění otázek/výroků. Tyto škály obvykle využívají obecnější pojmy, aby na ně dokázali odpovědět lidé z různých prostředí a s různými zkušenostmi. Samozřejmě počítáme s tím, že každý si na základě svých zkušeností může u stejné otázky představit něco trochu jiného, a to je v pořádku a počítáme s tím.

5. Některé otázky se dají vyložit různě. / Některé otázky jsou příliš široké.

Ano, jsme si toho vědomi. Jak zmiňujeme u předchozí otázky, využívané škály jsou metodologicky ověřené. Nenechte se tím prosím rozhodit. Odpovězte podle toho, jak si danou otázku vykládáte, jak vám ta otázka osobně dává smysl.

6. Jak mám odpovědět na otázky, u kterých si nejsem jistý/á, jak bylo něco myšleno?

Odpovídejte podle toho, jak věc vnímáte vy sám/sama. Například pokud se ptáme, zda jste součástí nějaké komunity, je zcela na vás, co jako komunitu vnímáte a co ne.

7. Proč se některé otázky v dotazníku opakují? Často se jinými slovy ptají na podobnou věc.

Toto opakování vychází z metodologických důvodů. Měření v psychologii je totiž trochu komplikovanější než například ve fyzice a jiných exaktních vědách, a je tedy potřeba si ověřit, že si rozumíme. Jak uvádíme výše, některé otázky jsou obecnější, a proto je vhodné se na ně zeptat opakovaně a zvolit mírně jinou formulaci.

8. U pár otázek nesedí nabízené odpovědi zcela přesně na formulaci otázky.

Ano, máte pravdu, jedná se o pár ojedinělých případů, o kterých víme. Bohužel i v tomto případě jsme museli ponechat zaužívané znění, abychom mohli výsledky srovnávat s jinými studiemi.

9. Co je myšleno jako „naše společnost“? Ta česká nebo světová?

Pokud to není v otázce upřesněno, zajímá nás odpověď, která vás napadne jako první, ať už společnost chápete jakkoli široce.

10. Jsem občansky aktivní, ale žádná z nabízených aktivit na to dobře nesedí.

Moc nás to mrzí, ale je pravda, že taková situace může občas nastat. Ve studii bohužel nemůžeme podchytit všechny podoby participace. Sledujeme souvislosti a vlivy těch nejčastějších. Je spousta věcí, na které jsme se chtěli ještě doptat, ale současně jsme museli myslet na to, aby dotazník nebyl moc dlouhý. Nicméně vaše odpovědi jsou pro nás stále cenné.

11. Moje odpovědi jsou silně ovlivněné mou aktuální životní situací. Vadí to?

Vůbec ne. Uvědomujeme si, že život může přinést různé situace, které mohou ovlivnit vnímání a odpovědi na některé otázky. To ke každému výzkumu patří. Z komentářů vidíme, že se do naší studie zapojili lidé potýkajícími se z různými životními okolnostmi. Jejich zapojení je zcela v pořádku, i jejich občanská aktivita nás zajímá. Ostatně právě proto se vás potřebujeme doptávat na některé věci opakovaně po dobu 18 měsíců, abychom dokázali odlišit, co je u vás víceméně stabilní a co výrazem momentální situace.

12. Nemáte obavy z toho, že z hlediska validity výzkumu budou prezidentské volby silným zásahem do odpovědí?

Je možné, že volby ovlivní odpovědi na některé otázky. Naštěstí velkou výhodou naší studie je její dlouhodobost. Tím pádem uvidíme, pokud se v některém období objeví určité výkyvy. Nás budou zajímat především výsledky zahrnující všech sedm vln.

 

Výjezdy INPSY

Spolupráce s týmem prof. Madarasové Geckové pokračuje

Lukas Blinka, Anna ŠevčíkováAndrea Stašek se setkali s týmem Andrey Madarasové Geckové v Košicích!

INPSYFakulta sociálních studií MUCoHeReNt z Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Lekárska fakulta spolupracují na Health Behaviour in School-Aged Children Study, jež zkoumá zdraví dospívajících. Naplánovali společné studie o tom, jak se jim daří po pandemii.

Rozhovor

Lukas Blinka: Hry jsou skvělý způsob, jak regulovat emoce

Lukas Blinka má docenturu z psychologie a doktorát z mediálních studií. Věnuje se výzkumu spojenému s psychologií médií, a to od začátků své kariéry. Začal původně s výzkumem, proč lidé hrají počítačové hry, respektive jak.  Později se začal věnovat i digitálním závislostem a závislostem na hraní počítačových her. Přinášíme vám rozhovor, ve kterém se mimo jiné dozvíte, proč jsou hry skvělým způsobem, jak regulovat emoce.

Číst více

Historie institutu

Od roku 1997 po současnost. Jak se vyvíjel náš vědecký institut?

1997/1998 – Vznikla Fakulty sociálních studií (oficiálně od 1.1. 1998). Vyučovanými a zkoumanými obory byly psychologie, sociologie a sociální antropologie, sociální politika a sociální práce, politologie, evropská studia a mezinárodní vztahy, mediální studia a žurnalistika a humanitní environmentalistika.

2023 – Přejmenovali jsme IVDMR na Institut pro psychologický výzkum (INPSY).

Co bylo mezi tím, se můžete dočíst níže!

Číst více

Komentář

Mimoprávní vlivy na rozhodování soudů perspektivou psychologie

Studium mimoprávních vlivů na rozhodování soudů je nezbytnou součástí právní vědy. Pro rozumné sestavení soudních soustav či procesních norem je potřeba chápat, jaké faktory při rozhodování hrají roli. Daná oblast však krom toho představuje také zajímavou intelektuální výzvu. Publikace Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu je počinem, který si zaslouží ocenit – a to jak svým záměrem, tak provedením. Co však této knize trochu chybí, je psychologická perspektiva, například uvažování o heuristikách, kognitivním uzavření či kognitivních stylech.

Petr PalíšekINPSY, který je vystudovaným psychologem i právníkem, právě tuto psychologickou perspektivu nabízí ve svém článku. Komentář dělí na tři části: empirická zjištění knihy, psychologie v rozhodování soudů a nouze o respondenty z řad soudců.

Číst více

Publikovali jsme

Veřejný pořádek, důstojnost soudce a judikatura. Tři studie využití přístupu sociálních reprezentací v analýze právních pojmů

Publikace, na které se podílel i člen INPSY Petr Palíšek, prezentuje výsledky tříletého empirického výzkumu. První část publikace si klade za cíl vysvětlit základní teoretická východiska týkající se pojmů tak, jak s nimi pracují především současné kognitivní vědy, a to nejen v návaznosti na jejich tradiční způsob zpracovávání v právní vědě. Druhou část této publikace potom tvoří tři víceméně nezávislé studie sociálních reprezentací neurčitých právních pojmů, které jsme si pro účely tohoto výzkumu zvolili: veřejný pořádek, důstojnost soudce a judikatura.

Číst více

© 2025
Masarykova univerzita