Rodina a její vliv na zdraví dospívajících: co víme

8. 12. 2022

Dospívání je zranitelnou vývojovou fází kvůli výrazným změnám hladin hormonů, které mohou ovlivnit psychologické charakteristiky. Adolescenti tak mohou pociťovat více subjektivních zdravotních obtíží než dříve. Navíc čelí většímu riziku rozvoje rizikového zdravotního chování, jako je užívání návykových látek, či problematické užívání internetu.

Podle ekologické teorie Urie Bronfenbrennera jsou děti v přímé interakci se třemi prostředími: rodinou, školou a vrstevníky. Ta hrají významnou roli ve fyzickém a psychickém vývoji dětí. Četné empirické důkazy ukazují, že rodinné prostředí významně ovlivňuje zdraví dospívajících. Například ve Spojených státech je znevýhodněný socioekonomický status rodiny (SES) spojen s nadváhou dětí, protože takové domácnosti poskytují příležitosti k sedavému chování a nedostatečným pohybovým aktivitám.

Bronfenbrennerův ekologický model

Za účelem zkoumání zdravotních problémů dospívajících zahájila Světová zdravotnická organizace společný mezinárodní projekt s názvem Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC), je založen na sérii standardních dotazníků pro adolescenty. HBSC se zaměřuje na žáky ve věku 11, 13 a 15 let. a průzkumy se provádějí každé čtyři roky

„Health Behaviours in School-aged Children (HBSC) je mezinárodní průzkumný program zaměřený na zkoumání zdravotního chování dospívajících, subjektivního vnímání zdravotního stavu, pohody a souvisejících informací. Cílem našeho přehledu bylo shrnout důkazy z HBSC o vztahu mezi faktory rodinného prostředí a výsledky dospívajících v oblasti zdraví“

Tým autorů

Tým Yi Huang, Michaely Procházkové, Jinjin Lu, Abanoub Riad a Petr MackaIVDMR si dal za cíl prostřednictvím přehledové studie poskytnout podklady a vodítka pro další výzkumy týkající se zdraví adolescentů. Konkrétně si kladli otázku: jaké faktory rodinného prostředí byly zahrnuty do předchozích studií týkajících se zdraví dospívajících v rámci projektu HBSC? Jaké jsou mezery ve výzkumu?

Z výsledků analýzy 241 výzkumných studií je patrné, že oblasti výzkumu vliv rodiny lze rozdělit do několika kategorií: demografické zázemí rodiny, obecné psychosociální funkce rodiny (rodinná intimita, přizpůsobivost rodiny a rodinná komunikace), rodičovské chování, zdravotní chování rodičů, či aktivity rodiny.

Demografické zázemí

Socioekonomický status (SES) je jednou z nejdůležitějších proměnných ve výzkumu vlivu rodiny na zdraví adolescentů (SES použilo 73 % z analyzovaných studií). SES je komplexní pojem, a tak pod něj vědci zahrnovali např. bohatství rodiny, profesi rodičů, vzdělání rodičů nebo subjektivní pocit bohatství.

Šedesát sedm studií (28 % z analyzovaných) zkoumalo vliv rodinné struktury na zdraví dospívajících. V Evropě roste počet rozvodů a počet domácností s jedním rodičem. Podobný vzorec se objevuje také v Severní Americe a Číně. Literatura naznačuje, že struktura neúplné a rekonstituované rodiny je potenciálním rizikovým faktorem pro kognitivní, emocionální a fyzický vývoj dospívajících.

Psychosociální funkce rodiny

Yi Huang s týmem zjistili, že obecná psychosociální funkce rodiny je druhou důležitou kategorií. HBSC měříspokojenost dospívajících s rodinnými vztahy a komunikaci v rodině, který je základem rodinné dynamiky. Dále se dotazník adolescentů ptá na rodičovská pravidla. Četné studie naznačují, že právě tyto aspekty rodinného života souvisí se zdravotním chováním, fyzickým zdravím a psychickým zdravím.

Chování rodičů

Rodiče jsou pro dospívající také rozhodujícími vzory. Jejich rodičovské chování může být nezávislým faktorem ovlivňujícím zdravotní výsledky dospívajících. Toto zjištění je v souladu s dřívější teorií, že rodičovský styl a postoje významně ovlivňují vývoj mládeže. Demokratický vztah mezi rodiči a dětmi navíc zlepšuje stav fyzického zdraví. Zdravotní chování rodičů je dalším významným prediktorem zdravotních výsledků adolescentů, zejména jejich zdravotního chování.

Rodinné aktivity

Rodinné aktivity sice neposkytují psychosociální podporu přímo, posilují pocit rodinné sounáležitosti, který do jisté míry chrání dospívající před rozvojem zdravotně rizikového chování. Část empirických důkazů, které nejsou založeny na údajích HBSC, naznačuje, že rodinné aktivity prospívají duševnímu zdraví dospívajících. Rodinné aktivity mohou být konzistentně spojeny s blahobytem dospívajících napříč národy.

„V budoucnu je nutné replikovat výsledky s kritickým nadhledem. Nacházejí také mezer uve výzkumu v oblasti vztahů v rodině (např. se sourozenci). Jelikož projekt HBSC poskytuje bohaté informace a národně reprezentativní data, další studie by měly tato data lépe využít, aby identifikovaly nejdůležitější faktory související se zdravím dospívajících.“

Tým autorů

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info