INPSY - Červencový newsletter
|
|
|
|
Psychoterapeutický tým se zúčastnil konference Society for Psychotherapy Research v Japonsku. Akce byla sice doprovázená vytrvalým deštěm, ale o to víc bylo prostoru věnovat se programu. Jak se dalo očekávat, řada příspěvků napříč celou konferencí se nějakým způsobem dotýkala AI a jejího využívání ať již pro samotné psychoterapeutické intervence, či jako výzkumného nástroje. Na konferenci zaznělo přibližně 800 příspěvků. Příspěvky našeho týmu se týkaly např. preferencí klientů, rutinního sledování výsledků terapie, negativních efektů terapie, matematického modelování psychoterapeutických teorií či využití AI ve vztahu ke kvalitativní analýze.
Na snímku zleva: Ondřej Fajstavr, Pavel Borovička, Petra Hubatka, Laura Jakalová, Klára Jonášová, Tomáš Řiháček
|
|
|
|
|
Michal Mužík z týmu Občanství a demokracie se zúčastnil výroční konference ISPP 2026 (International Society of Political Psychology), tedy mezinárodní konference společnosti pro politickou psychologii, která se letos konala v britském Newcastlu. Jde o multidisciplinární setkání, na kterém zaznívají příspěvky týkající se společensko-politických témat z oblasti psychologie, politologie, sociologie i dalších sociálněvědních oborů. Letošním tématem konference bylo „Finding Common Ground in Uncertain Times". Michal na konferenci prezentoval svůj příspěvek zaměřený na konspirační myšlení u starších lidí, konkrétně na to, jak toto myšlení souvisí s vybranými indikátory well-beingu.
|
|
|
|
|
Na konferenci International Academy of Sex Research prezentoval náš člen Dominik Hrabec část výzkumu týmu Zdraví, média a sexualita, zaměřeného na vyhledávání informací a podpory ohledně sexuálního zdraví lidí nad padesát let. Poster byl o rozdílech v tématech ohledně sexuálního zdraví, na které lidé v poslední době vyhledávali informace, a těch, které zmiňovali jako pro ně nejdůležitější. Konference proběhla v příjemném prostředí portugalského Porta a byla plná zajímavých výzkumníků, kteří sdíleli své výzkumy na všemožná témata spojená se sexem a sexualitou.
|
|
|
|
|
|
|
Náš vedoucí Jan Šerek v komentáři pro Novinky.cz rozebírá aktuální návrh, který by mohl od roku 2030 snížit věkovou hranici pro komunální volby. Vysvětluje, že u dospívajících lze sice v průměru očekávat menší stabilitu politických postojů, zároveň ale upozorňuje na velké individuální rozdíly mezi mladými lidmi. Právě kvůli nim je podle něj z psychologického hlediska nesmírně složité stanovit jednu univerzální věkovou hranici, kdy je člověk k volbám již dostatečně zralý.
|
|
|
|
Náš člen Lukas Blinka v Českém rozhlase Radiožurnál reagoval na návrh Ursuly von der Leyenové zvýšit věkovou hranici pro vstup dětí na sociální sítě. Podle něj je plošný zákaz kontraproduktivní a regulace by se neměla cílit na samotné děti, ale spíše na provozovatele sítí a fungování jejich algoritmů. Zdůrazňuje, že mnohem důležitější je rozvíjet u dětí digitální gramotnost, mluvit s nimi o jejich chování na internetu a posilovat jejich psychickou odolnost.
Rozhovor s Lukasem Blinkou začíná cca v čase 7:45
|
|
|
|
|
|
|
Naše členka Andrea Stašek v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč se lesbické vztahy setkávají s větší společenskou tolerancí než vztahy mezi gayi, ačkoliv se k homosexuální orientaci hlásí víc mužů než žen. Popisuje také, jak takzvaná „povinná heterosexualita“ ovlivňuje coming out u dospívajících a proč bývá pro rodiče často těžší přijmout coming out syna než dcery.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
15. 7.
Průběžné sledování změn v psychoterapii, tzv. Routine Outcome Monitoring (ROM), si v posledních letech získává ve výzkumu i praxi stále větší pozornost. Jde o přístup, který terapeutům umožňuje průběžně sledovat, jak se klientům v terapii daří, jak se mění úroveň jejich symptomů či jak jsou spokojeni s terapeutickým vztahem. Výzkumy ukazují, že ROM může zlepšovat výsledky léčby, posilovat terapeutický vztah nebo pomáhat včas zachytit zhoršení stavu. Přesto se v běžné praxi využívá spíše výjimečně. Právě na to se zaměřuje nová studie z Centra pro výzkum psychoterapie pod vedením Kláry Jonášové, která si klade za cíl systematicky shrnout, co terapeutům implementaci ROM usnadňuje a co ji naopak komplikuje.
|
|
|
|
|
13. 7.
Proč lidé napříč staletími věří v Boha, přestože náboženství stojí čas i úsilí? A proč naopak moderní společnosti postupně sekularizují? Nová studie, na které se podílel i náš člen Petr Palíšek, zkoumala, zda materiální zajištění rodiny v dospívání dokáže předpovědět, jak silně budou mladí Američané v Boha věřit o deset let později.
|
|
|
|
|
3. 7.
Kvalitní měření je základem téměř každého psychologického výzkumu – bez něj se neobejde prakticky žádné bádání o lidské psychice, ať už zkoumá cokoliv. Naprostá většina psychologických studií přitom stojí na dotaznících, ve kterých respondenti hodnotí své vlastnosti pomocí tzv. Likertovy škály, a otázka, kolik odpověďových možností by taková škála měla mít, provází výzkumníky od samého počátku jejího používání. Ačkoliv jde na první pohled o technický detail, jeho zodpovězení může zásadně ovlivnit, jak přesně a spolehlivě dotazníky vůbec měří to, co mají. Na tuto otázku reaguje aktuální studie od naší Petry Hubatky, Hynka Cíglera a Davida Eleka, publikovaná v prestižním časopise Assessment.
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
