|
|
Milí odebírající,
koruny stromů se nám pomalu začínají barvit do podzimních odstínů a my vám s radostí přinášíme souhrn našich říjnových novinek.
Nejprve bychom rádi pogratulovali naší Anně Ševčíkové, kterou časopis Forbes zařadil mezi top vědkyně Česka. Anna je jednou z nejcitovanějších vědkyň v oblasti společenských věd a mimo jiné je hlavní koordinátorkou nového rozsáhlého projektu PRINS, který propojuje odborníky ze čtyř univerzit a Akademie věd. Gratulujeme!
Na náš web za uplynulý měsíc přistálo hned pět shrnutí studií našich členů a členek. V příspěvcích si můžete přečíst například shrnutí studie Lenky Štěpánkové o tom, jak významné historické události ovlivňují, jak si organizujeme naše vlastní osobní vzpomínky. Na web jsme také shrnuli studii Adama Klocka, která se zaměřila na to, jak měřit dětskou duševní pohodu, či studii, na které se podílel i Zbyněk Vybíral, o zkušenostech s online chatovými krizovými linkami.
Přejeme vám klidný zbytek měsíce plný inspirace a příjemné čtení těchto i dalších našich novinek
INPSY
|
|
|
|
|
|
Nový ročník Forbes výběru nejlepších vědkyň v Česku jmenuje naši členku Annu Ševčíkovou z týmu Zdraví, média a sexualita, jako jednu z top žen ve vědě za tento rok. Vybráno bylo celkem 25 vědkyň napříč obory. Anna Ševčíková patří také k nejcitovanějším vědkyním v oblasti společenských věd. Výzkumně se zajímá o oblast duševního a sexuálního zdraví a vlivu digitálních technologií. Nyní je také hlavní koordinátorkou výzkumného projektu Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti, který spojuje odborníky ze čtyř českých univerzit a Akademie věd.
Foto: Michael Tomeš
|
|
|
|
|
|
Česko patří mezi třetinu evropských zemí s největším odhadem nadaných dětí, odhalit se je však nedaří. Dítě, které je ve škole označené za problémové, může „zlobit z pocitu izolace a frustrace z nudy," říká v článku Šárka Portešová. Dále popisuje, ze nadané děti probíranou látku často ovládají dříve a pak svou pozornost zaměřují na jiné činnosti, včetně zlobení. Ač nadané děti nelze poznat podle univerzálních ukazatelů, je důležité se o to snažit, tyto děti se totiž často cítí osaměle a v kolektivech mohou být terčem šikany. K jejich nalezení pomáhá systém Invenio.
|
|
|
|
|
Andrea Stašek vystoupila v rámci semináře na téma Duševní zdraví v pomáhajících profesích na letošním PRÁH FESTu. Přednášela zde na téma Jak vytvořit přívětivé pracovní prostředí pro LGBTQ+ kolegy a kolegyně.
|
|
|
|
|
|
Naše Andrea Stašek vedla v rámci MIND FESTu na Mendelově univerzitě workshop zaměřující se na tématiku sexuální, genderové a vztahové rozmanitosti. Festival byl zorganizován v rámci Týdnů pro duševní zdraví a letošním tématem byly vztahy - partnerské, přátelské, pracovní, rodinné i vztah k sobě.
|
|
|
|
“Přínos odkladů nástupu do první třídy závisí na tom jak první třídy vypadají. Záleží jak se podaří implementovat navrhovaná opatření — tedy přizpůsobení tříd na nástup méně školně připravených dětí,” říká Hynek Cígler pro ČT24 na konferenci věnované předškolnímu vzdělávání a reaguje tak na novelu zákona zpřísňující udělení odkladu nástupu dětí do první třídy.
Foto: Tomáš Škoda
|
|
|
|
|
Jak se vyvíjí (menšinová) genderová a sexuální identita? Kdy se objevují klíčové milníky, jako je první uvědomění vlastní identity nebo coming out? Co je běžná variabilita vývoje a kdy se mohou objevovat potíže ve formě genderové dysforie? Na tyto a další otázky se ve své přednášce pod záštitou Českomoravské psychologické společnosti pokusila Andrea odpovědět. Přednáška nabídla přehled současného odborného vědění a poznatků z výzkumu i praxe.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
14. 10.
V životě se občas staneme svědky událostí, které přesahují rámec všedního dne a zapíší se do dějin. Tyto historické události, jako například záplavy v roce 2002 či okupace sovětskými vojsky v roce 1968, si společnost často připomíná. Mnohdy však mohou formovat a ovlivňovat i osobní příběhy jednotlivců. Někdy zasáhnou do každodenního života natolik, že se pro lidi stanou významnými orientačními body v čase – vzpomínky na vlastní život si pak organizují a časově vztahují k těmto událostem. Tento jev je známý jako Living in History efekt. Nová studie, vedena Lenkou Štěpánkovou z INPSY, zkoumá, zda podobný efekt vyvolaly také dva klíčové milníky nedávných dějin našeho regionu – sametová revoluce v roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993.
|
|
|
|
|
7. 10.
Autobiografické vzpomínky, tedy vzpomínky o nás samých, tvoří významnou součást našeho života. Pomáhají nám utvářet si vlastní identitu, a ukazují, jaké okamžiky považujeme za zásadní a důležité pro náš životní příběh. Vzpomínáme ale na minulost spíše v dobrém nebo špatném? Na to se zaměřila nová studie od našich členů Lenky Štěpánkové a Standy Ježka.
|
|
|
|
|
26. 9.
Psychoterapie prokazatelně pomáhá – ale ne každá zkušenost v ní je léčivá. Přehledový článek Z. Vybírala, T. Řiháčka, P. Borovičky a B. Oglese shrnuje, jak klienti popisují negativní zkušenosti, jak často se objevují, kdo je více ohrožen a co z toho plyne pro praxi. Pojem negativní zkušenosti zahrnuje vše od dočasného zhoršení potíží přes pocit nepochopení až po porušení hranic z klientské perspektivy. Přestože většině lidem terapie pomáhá, dlouhodobé přehledy ukazují, že zhruba 5-10 % klientů zažívá po terapii navýšení symptomů, a že klientská nespokojenost bývala dlouho v klinických studiích opomíjená. A právě na to se zaměřil tým z Centra pro výzkum psychoterapie z INPSY.
|
|
|
|
|
21. 9.
Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají.
|
|
|
|
|
18. 9.
Pandemie covidu přinesla obrovský nárůst zájmu o online psychologickou podporu. Mnoho lidí, kteří by dříve zvažovali pouze osobní terapii, dnes sahá po chatu nebo videohovoru. Studie vycházející z diplomové práce Kataríny Azzamové pod vedením Zbyňka Vybírala z INPSY/ Centra pro výzkum psychoterapie se zaměřila na zkušenosti tří žen, které využily chatovou krizovou linku v těch nejtěžších chvílích, když uvažovaly o sebepoškození nebo sebevraždě.
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
