|
|
Milí odebírající,
léto se nám pomalu blíží ke konci a my vám přinášíme souhrn novinek za srpen a září, které se nesou ve znamení zajímavých publikací a výstupů našeho členstva v médiích i na výjezdech.
V uplynulých dvou měsících jsme na web přidali hned sedm shrnutí nových studií z per našich členů a členek! V příspěvcích si můžete přečíst například shrnutí studie Gabriely Gore-Gorszewske o tom, proč mlčíme o sexuálním zdraví po padesátce, studie od Lenky Štěpánkové o tom, jak si tvoříme důvěru v systémy sociálních služeb, či shrnutí přehledové studie, na které se podílel i náš Zbyněk Vybíral, o negativních dopadech psychoterapie, jež vyšla v prestižním časopise Nature Reviews Psychology.
Naše členstvo se činilo i na výjezdech! Lukas Blinka, Jana Fikrlová, Adam Klocek a Linda Oweisová zavítali na European Conference on Developmental Psychology, která se letos konala v litevském Vilniusu. Každý z nich přednesl svůj vlastní příspěvek a Lukas byl navíc pozván jako jeden z hlavních řečníků celé konference.
Přejeme vám hladký přechod do podzimního období a příjemné čtení těchto i dalších našich novinek
INPSY
|
|
|
|
|
|
Lukas Blinka, Adam Klocek, Jana Fikrlová a Linda Oweisova se aktivně účastnili letošní konference Evropské vývojové psychologie, která se konala v Litvě. Lukas Blinka přijal pozvání jako jeden z hlavních řečníků celé konference s přednáškou na téma Youth Digital Gaming: Excessive or Expected?.Adam, Jana i Linda také aktivně vystoupili a každý z nich v rámci konference prezentoval vlastní příspěvek.
|
|
|
|
Jaké je být otevřeně queer a zároveň aktivní sportovec*kyně v Česku? Jak sportovní prostředí reaguje na diverzitu a co může udělat pro to, aby bylo opravdu bezpečné a otevřené pro všechny? Nad těmito otázkami se zamýšlela naše Andrea Stašek společně s vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU Ivetou Jansovou, bývalým profesionálním cyklistou Štěpánem Stloukalem a jednou z nejlepších florbalových brankářek světa Janou Christianovou. Debata proběhla v rámci Prague Pride festivalu.
Foto: Létoslav Chromek
|
|
|
|
|
|
„V mezinárodních i českých datech je patrné, že mezi roky 2018 a 2022 došlo k výraznému zhoršení ukazatelů psychické pohody patnáctiletých – více adolescentů uvádí osamělost, časté psychosomatické obtíže a nižší životní spokojenost,“ říká člen INPSY Petr Macek v rozhovoru pro iDnes.cz. V článku se mimo jiné dočtete i o tom, proč je pro adolescenty klíčová podpora a akceptace ze strany rodiny.
|
|
|
|
Naše členka Andrea Stašek napsala pro portál Vědavýzkum.cz autorský článek o své složité cestě za vysněnou stáží na prestižní Yale University. Její projekt v oblasti LGBTQIA+ psychologie byl v České republice hodnocen jako nejlepší a získal i podporu odborníků v USA. Přesto vše nakonec zmařily politické zásahy americké administrativy, které v posledních letech výrazně omezují akademické svobody. V článku se dočtete nejen osobní příběh o naději a zklamání, ale i o tom, jak se globální politické změny promítají do života a možností mladých českých vědců a vědkyň.
|
|
|
|
|
Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus členka INPSY Lenka Štěpánková.
|
|
|
|
|
|
Jak si společnost představuje nadané dítě a jak vypadá doopravdy? Co má nadání společného s inteligencí a s IQ? A kolik nadaných dětí zůstává bez odhalení a proč? To se můžete dočíst v novém článku od iDnes, ve kterém mluví Šárka Portešová o nadaných dětech a paradoxech, které fenomén provázejí. Problematice se dlouhodobě věnuje také v INPSY, v týmu zaměřeném přímo na výzkum nadaných dětí. Nedávno také s kolegy založila Národní centrum podpory nadání Invenio.
Foto: Radim Strachoň, MAFRA, iDnes
|
|
|
|
|
Nová studie publikována v časopise Nature přinesla výsledky, které tvrdí, že již v první třídě mají chlapci v matematice navrch oproti dívkám. A tato propast se v průběhu studia ještě prohlubuje. Čím to může být? Na tuto otázku se pokoušel s dalšími odborníky najít odpověď člen INPSY Michal Jabůrek pro Hospodářské noviny. Podle Michala hrají hlavní roli stereotypy, které nevědomě nejvíce rozšiřují právě rodiče a učitelé dětí.
|
|
|
|
|
Ze všech stran se ozývá, jak jsou mobily a internet pro děti tichým zabijákem jejich mozkových buněk. Že koukání do obrazovky zabíjí jejich kreativitu a fantazii. Ale existují i youtubeři či počítačové hry, které mohou dětem pomoci při jejich všestranném rozhledu, odpovídat na důležité otázky či rozvíjet jejich přirozenou zvídavost a touhu tvořit. Odborný komentář připojil také Lukas Blinka z INPSY MU.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8. 9. 2025
Psychoterapie je široce uznávaným nástrojem pro podporu duševního zdraví a její pozitivní účinky jsou dobře zdokumentovány. V posledních letech se však odborná pozornost začíná stále více obracet i k její druhé stránce – tedy k možným rizikům a negativním účinkům. Porozumění negativním dopadům psychoterapie a sjednocení v jejich posouzení by značně zlepšilo možnou práci s těmito negativními efekty a přispělo by obecně k lepší péči pro klienty. Nový přehledový článek, který vyšel v prestižním časopise Nature Reviews Psychology, a na kterém se podílel i Zbyněk Vybíral z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie, reflektuje trend v rozmachu výzkumu negativních dopadů psychoterapie a nabízí ucelený pohled na to, co se pod „negativními účinky“ vlastně rozumí.
|
|
|
|
|
3. 9. 2025
Sexualita zůstává důležitou součástí lidského života i v pozdějším věku – přispívá k partnerské spokojenosti, psychické pohodě i celkové kvalitě života. Přestože výzkumy ukazují, že většina lidí si udržuje zájem o intimitu i po padesátce, zároveň se v tomto období častěji objevují nejrůznější obtíže, například pokles sexuální touhy, problémy s erekcí či bolesti při sexuálním styku. Navzdory tomu však lidé ve zralém věku odbornou pomoc vyhledávají jen zřídka – důvody tohoto „mlčení“ kolem sexuálních obtíží byly dosud málo prozkoumané. Na tuto mezeru se proto zaměřila nová studie, která vznikla v rámci projektu PRINS, a na které se významně podílely členky INPSY Gabriela Gore-Gorszewska (hlavní autorka studie) společně s Annou Ševčíkovou.
|
|
|
|
|
21. 8. 2025
Psychoterapie je stále vyhledávanějším nástrojem psychologické pomoci. Ti, kteří do ní vkládají svou důvěru, očekávají úlevu, či kýženou změnu. V některých případech však mohou zažívat i zklamání. V nové studii se porozumění možným negativním prožitkům v psychoterapii věnuje Tomáš Řiháček z vědeckého týmu INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie se spoluautorem z prestižní švédské univerzity, Alexanderem Rozentalem. Autoři shromáždili nejnovější studie a metaanalýzy, a popsali poznatky o měření těchto negativních dopadů.
|
|
|
|
|
17. 8. 2025
V dnešní době jsou digitální technologie a obrazovky pevnou součástí našeho každodenního života – ať už jde o práci, komunikaci nebo zábavu. Mezi způsoby trávení volného času, které dlouhodobě přitahují pozornost odborníků i veřejnosti, patří hraní počítačových her a hazardní hry/gambling. Pokud však tyto aktivity ztratí zdravé hranice a stanou se nekontrolovatelnými, mohou nabýt podobu tzv. návykové poruchy. Studie, které by se zaměřily na souběh obou problémových chování a jejich spojitost s psychickými potížemi, jsou stále vzácné – zejména v reprezentativních vzorcích běžné populace. Aktuální studie publikovaná v Nordic Journal of Psychiatry, na kterém se podílel i náš Lukas Blinka, však nyní tuto mezeru pomáhá zaplnit.
|
|
|
|
|
10. 8. 2025
Veřejná důvěra v instituce roste tehdy, když lidé věří, že stát jedná spravedlivě – například že podporu dostávají ti, kteří ji skutečně potřebují. Stále však víme málo o tom, jakou roli hraje komplexnost samotných procesů v institucích. Systémy sociální pomoci totiž bývají někdy složené z protichůdných pravidel a nejednotných postupů, což může u uživatelů vyvolávat zmatek a nejistotu. Autoři nové studie, na které se podíleli i členové INPSY Lenka Štěpánková a Honza Šerek, se zaměřili právě na to, jak lidé vnímají spravedlnost a důvěru v takto nepřehledném a nejednotném systému, který nazývají „institucionální záhadou“.
|
|
|
|
|
25. 7. 2025
Kognitivní rozvoj v předškolním věku je důležitým ukazatelem školní připravenosti. Právě v tomto období lze spolehlivě odhalit možné vývojové obtíže, a včas tak poskytnout dítěti potřebnou podporu. V českém prostředí dosud neexistuje shoda na tom, jaké nástroje pro posouzení školní připravenosti používat, dostupné metody nebývají příliš spolehlivé a bývají využívány spíše nesystematicky. Moderní přístupy, jako je adaptivní testování a administrace na tabletech, jsou přitom v zahraničí běžné – a právě tuto mezeru se rozhodl zaplnit tým českých výzkumníků, jehož součástí byl i Hynek Cígler z INPSY, prostřednictvím nového nástroje s názvem Brief Adaptive Nonverbal Test (BANT).
|
|
|
|
|
17. 7. 2025
Důvěra je pro efektivní fungování sociálních služeb klíčová. Vztah mezi pracovníkem sociálních služeb a klientem není jen technický – má silně osobní rovinu. Ačkoli se výzkum dlouhodobě zaměřuje na kvalitu vztahů mezi uživateli služeb a pracovníky v první linii, často opomíjí, jak uživatelé vnímají samotné formální procedury, ve kterých se tyto vztahy odehrávají a jak tento kontext ovlivňuje formování oněch vztahů. Nová studie, na které se podílela i naše členka Lenka Štěpánková se proto zaměřuje na to, jak se důvěra v pracovníky sociálních služeb formuje v kontextu byrokratických procesů, které určují přístup k podpoře.
|
|
|
Již brzy shrneme na blogu
|
|
|
Na to se zaměřil nový výzkum českých autorů, mezi nimiž byl i Adam Klocek z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie. Cílem této studie bylo prozkoumat, jakým způsobem děti vnímají svou duševní pohodu, a to prostřednictvím dotazníku Stirling Children’s Well-Being Scale. Autoři se zaměřili na to, zda tento měřící nástroj měří duševní pohodu jako jeden konstrukt, či jako více různých složek. Studie navíc zkoumala, jaký vliv má použití různých formátů odpovědí na správnost měření duševní pohody u mladších dětí.
|
|
|
Další vydání najdete ve svých schránkách příští měsíc.
|
|
|
|
