Důvěra v autority je pro dospívání klíčová – ovlivňuje ochotu spolupracovat, respektovat pravidla i jejich zapojení do občanského života. Zatímco výzkum dlouhodobě ukazuje, že spravedlivý postup při rozhodování autorit posiluje důvěru u dospělých, méně je známo, jak tyto mechanismy fungují během adolescence. Není jasné, zda jsou mladší dospívající schopni tyto aspekty rozhodování autorit zohledňovat a jak se jejich význam mění s věkem. Právě tuto mezeru zaplňuje nová studie našich členů INPSY týmu Občanství a demokracie, která zkoumá, jak různé prvky spravedlivého postupu při rozhodování ovlivňují důvěru v autority u mladých lidí napříč věkovými skupinami a zeměmi.
Na studii se podíleli Jakub Brojáč, Honza Šerek, Lenka Štěpánková a Jana Fikrlová. Do mezinárodního experimentu se zapojilo téměř 2 500 dospívajících ve věku 11–19 let z Německa, Itálie, Česka a Srbska. Účastníci si představovali dvě situace: rozhodování vedení školy o zákazu mobilních telefonů ve třídách a rozhodování vlády o protiepidemických opatřeních. V jednotlivých variantách se měnilo
- zda autorita dávala hlas občanům, expertům či při rozhodování nebrali v potaz názory nikoho dalšího,
- zda transparentně vysvětlovala důvody svého rozhodnutí a
- zda nabízela předvídatelný rámec jeho zavedení.
Po každé situaci respondenti hodnotili, nakolik by takové autoritě důvěřovali.
Férové rozhodování funguje i u 11letých
Výsledky ukázaly, že všechny čtyři aspekty spravedlivého postupu při rozhodování významně souvisely s tím, jak si adolescenti vytváří důvěru v autority. Nejsilnější vliv měla transparentnost (tedy jasné vysvětlení důvodů rozhodnutí) a možnost „mít hlas“, i když tento hlas nemusí rozhodnutí přímo změnit. To platilo nejen pro školní autority, ale zároveň i pro ty vládní. Pokud autority braly v potaz názory občanů či expertů a otevřeně sdílely argumenty a fakta, dospívající jim důvěřovali více.
Mezi 11 a 19letými výzkumníci nenašli mnoho rozdílů. Už nejmladší dospívající byli citliví na to, zda autorita dává prostor k vyjádření ostatním stranám a zda svá rozhodnutí vysvětluje. Výsledky studie tedy naznačují, že schopnost hodnotit spravedlivý postup při rozhodování není vyhrazena až starším. Výraznější věkové rozdíly se objevily jen v postkomunistických zemích, ve kterých je obecně důvěra v autority nižší (Česku a Srbsku). Vliv hlasu a transparentnosti na důvěru s věkem spíše narůstal, zejména v kontextu vládních rozhodnutí. Celkový obraz je ale jasný – i mladší dospívající jsou vnímaví k tomu, zda se s nimi jedná férově.
Studie tak přináší důležité poselství pro školy i veřejné instituce: budování důvěry v autority nezačíná až v dospělosti. Dospívající vnímají a oceňují spravedlivé zacházení. Autorský tým dodává, že pokud školy i vlády chtějí podporovat důvěru a občanskou angažovanost nové generace, měly by brát hlas mladých vážně a své kroky srozumitelně vysvětlovat. Pokud chceme vychovat angažované a občansky aktivní mladé lidi, nestačí jim jen předávat pravidla – je třeba jim ukazovat, že rozhodování může být otevřené, předvídatelné a spravedlivé.
Doporučená citace:
Brojac, J., Šerek, J., Forstmeier, S., Đorđević, A., Ilić, V., Padoan, E., ... & Fikrlova, J. (2026). Building Trust in Governmental and Educational Authorities in Adolescence: A Comparison of Early, Middle, and Late Adolescents in Four European Countries. Journal of Youth and Adolescence, 55(1), 211-225. https://doi.org/10.1007/s10964-025-02297-3
