Výzkumný tým INPSY ve spolupráci s výzkumnicemi Univerzity Karlovy ověřil fungování oblíbeného dotazníku GAD-7, který slouží ke screeningu generalizované úzkostné poruchy. V Česku navíc koluje mnoho odlišných českých překladů, velká metodická studie tedy velmi chyběla. Výzkumný tým využil rozsáhlý soubor zhruba 5 500 respondentů napříč 20 vzorky a čtyřmi překlady a své výsledky publikoval ve vysoce prestižním časopise Journal of Anxiety Disorders.
Úzkostmi trpí značná část populace a zdá se, že prevalence úzkostných poruch v poslední době vzrůstá. Je proto nezbytné mít k dispozici kvalitní měřicí nástroje, které je možné použít jak ke screeningu (tedy identifikaci ohrožených osob za účelem jejich podrobnější diagnostiky), tak i k výzkumu prevalence úzkostných poruch a dalších souvislostí.
Podobných dotazníků existuje celá řada, jedním z nich je i sedmipoložkový screeningový dotazník GAD7 (Generalized Anxiety Disorder 7-item questionnaire). Ten v minulosti využil ve svých široce medializovaných studiích například Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Můžete si jej ostatně sami vyzkoušet online hned na několika různých webech, například zde.
GAD‑7 je ovšem zahraniční dotazník, ověřený původně v angličtině pro americkou populaci. Zahraniční dotazníky je nutné do cílového jazyka vždy „adaptovat“. Tento proces nezahrnuje jen jazykový překlad, ale také výzkumné ověření, že dotazník funguje tak, jak má. A právě důkladná adaptace a její výzkumné ověření u nás silně chybělo.
Díky oblíbenosti dotazníku navíc došlo k paradoxní situaci, kdy bylo v češtině dostupných přinejmenším pět různých překladů. Různé překlady ale mohou fungovat trochu jinak, což pak vede ke snížené zobecnitelnosti studií. Pokud například v jednom výzkumu dojdou výzkumníci k určitým závěrům za použití jednoho překladu, nelze automaticky očekávat, že identické výsledky budou pozorovány i v jiné studii s jiným překladem. Na odlišně přeložené otázky se také různě snadno odpovídá. Může pak snadno dojít k tomu, že se různé překlady budou systematicky lišit v průměrných skórech respondentů; jinými slovy, ten samý respondent s tou samou mírou úzkosti může v jednom překladu dosahovat vyššího skóre než v jiném překladu. To nakonec může ovlivnit interpretaci takzvaných kritických skórů, používané v praxi k odhalení lidí ohrožených úzkostí – a na kterých stojí i studie o tom, jak časté úzkosti v populaci jsou.
Situaci se pokusil napravit výzkumný tým sestávající z Hynka Cíglera, Petry Pátkové Daňsové a Ondřeje Priknera z INPSY, doplněný o Alenu Javůrkovou a Jaroslavu Raudenskou z Univerzity Karlovy. Výzkumníci nejprve identifikovali 20 různých výzkumných souborů, ve kterých byl dotazník GAD-7 použitý: nejen různé klinické a populační studie, ale i diplomové a bakalářské práce. Šlo o všechna data dostupná k únoru 2020 . V těchto dílčích výzkumech byly použity čtyři různé, nezávislé překlady dotazníku. K pátému překladu, zveřejněnému na webových stránkách společnosti Pfizer, nebyla bohužel dostupná žádná data.
Následně výzkumníci prozkoumali různé vlastnosti dotazníku GAD-7 jak v každém vzorku zvlášť, tak i dohromady. V první řadě se potvrdily výsledky ze zahraničí: dotazník měří úzkostnost velmi přesně (s vysokou reliabilitou), má dobrou tzv. faktorovou strukturu (každá otázka je unikátní a dotazník zachycuje jediný psychický rys, nikoli nějakou jejich „směs“), a dobře odliší osoby s úzkostí a bez ní. Nejzajímavější výsledek ale vyplynul ze srovnání jednotlivých překladů, které poměrně překvapivě fungovaly velmi podobně, a to s výjimkou jediné otázky v jedné z verzí, kde došlo k drobné chybě při překladu. Dotazník tedy měří to samé nehledě na překlad, a výsledky různě přeložených verzí lze přímo srovnávat. A to platí nejen napříč překlady, ale i v čase – lze tedy například snadno srovnat pacienty před zahájením léčby a po jejím ukončení a využívat GAD7 pro měření efektivity terapie. To nebývá zvykem.
Tyto výsledky demonstrují, že dotazník GAD7 je odolný vůči procesu překladu. Výsledky publikované studie proto mohou být velmi užitečné i pro zahraniční výzkumníky – ukazuje se, že přesná formulace dotazníkových položek není podstatná, důležitější je samotný obsah. To bude možné využít při dalších překladech dotazníku do jiných jazyků, případně v mezikulturních studiích, které pracují s různými jazykovými verzemi.
Článek má ale jasný přínos zejména pro české výzkumníky. Jednak podporuje vzájemnou srovnatelnost jednotlivých jazykových verzí napříč již realizovanými studiemi, jednak ze čtyř dostupných překladů vybral ten nejvhodnější(byť, jak jsme již uvedli, rozdíly byly zanedbatelné). Navíc poskytuje prozatímní normy pro běžnou dospělou populaci (muže a ženy zvlášť) a populaci psychiatrických pacientů, které je s opatrností možné dále využívat. Další výzkumníci též mohou ocenit, že k dispozici jsou veškerá zdrojová data i analytické skripty, které slouží jednak k ověření veškerých výpočtů, ale mohou usnadnit i další výzkumné zpracování dotazníku GAD7 v budoucnu.
Doporučená citace:
Cígler, H., Daňsová, P. P., Javůrková, A., Raudenská, J., & Prikner, O. (2026). Validity and factor structure of the Czech GAD-7 across twenty samples and four independent translations. Journal of Anxiety Disorders, 103149. https://doi.org/10.1016/j.janxdis.2026.103149
